Článek
Většinou se jednalo o lidi s dvojím občanstvím, kteří byli jen vzácně deportováni, a to i v případě, že si odseděli dlouhé tresty. V jejich domovinách pak nevěděli, zda se tam tito lidé po vypršení trestu vrátili. K 15. únoru Británie dodatečně poslala 81 706 chybějících potvrzení o odsouzení.
O nejvíce odsouzených, celkem 19 565, bylo dodatečně informováno Polsko, o 17 996 Irsko, o 12 466 Rumunsko. ČR nedostala informace asi o 2000 odsouzených.
Důvěra dostává zabrat
I když byly od té doby zaslány dodatečně informace o dalších asi 7100 odsouzených, kauza se objevila v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Británie oddělila od EU a spolupráce britských policejních sil s unijními je více postavena na vzájemné důvěře a ochotě spolupracovat než na automatickém předávání informací.
Britská policie omylem ztratila tisíce záznamů, pachatelé možná uniknou trestu
Problém s databází byl zjištěn už před šesti lety, když se ukázalo, že několik odsouzených nežije na pacifickém atolu Wake, ale ve Wakefieldu.
Sice byl navržen postup aktualizace, ale k činům se nepřikročilo, dokud nehrozilo, že bude poškozena pověst Británie. Problémů bylo více, záznam se nevygeneroval, pokud chyběly otisky prstů, nebo měl odsouzený dvojí občanství. Záznam se nevytvořil také v případě, pokud pachatel pocházel z 49 příliš malých zemí, nebo z už neexistujících států, jako byla Rhodesie, uvedla v roce 2015 Kancelář pro trestní rejstříky Acro. O dva roky později, v lednu 2017, další interní zpráva Acro uváděla, že je potřena změnit a upravit databázi a software. Ministerstvo vnitra ale řešení odkládalo, i když se policie obracela na vládu.
Na problém upozornila nizozemská europoslankyně
Když se konala schůze Acro v květnu 2019, na ministerstvu vnitra panovala nervozita ohledně dodatečného zaslání historických záznamů od roku 2012 kvůli možnému ohrožení reputace. A tak stoupal počet nezaslaných záznamů z 75 000 na začátku loňského roku až na stávajících skoro 120 000.
Přitom už v roce 2019 se nedařilo kauzu držet pod pokličku, když na ni upozornila nizozemská europoslankyně Sophie in 't Veld a říkala: „Nastane den, kdy se jeden z těchto lidí dopustí velmi vážného zločinu a pak budou všichni ve zbrani říkat: Jak to, že jsme o tom nevěděli?“ Dodala, že skandál vyvolával otázky, zda by Spojené království vůbec mělo dostávat tajné informace.
Členské státy EU se o problému dozvěděly až loni na podzim, přestože Evropský informační systém o záznamech v trestním rejstříku systém byl spuštěn v dubnu 2012.