Článek
Breivik obvinil norský stát, že porušil dvě ustanovení Evropské konvence o lidských právech, uvedla BBC. Má jít o bod garantující úctu k „soukromému a rodinnému životu“ a možnosti korespondence. Úřady hájí cenzuru dopisů i to, že nemá připojení na internet, obavami, že by se mohl pokusit ustavit extremistickou síť.
Druhá věc, kterou podle něj Norsko porušuje jeho práva, se týká „zákazu nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestu“. Pravicový extremista dostal 21 let vězení za zabití 77 lidí při útocích z roku 2011. Stěžuje si mimo jiné na používání pout, pravidelné prohlídky cely a izolaci. Loni v září kvůli tomu pohrozil hladovkou.
Breivikův obhájce Öystein Storrvik tvrdí, že jeho klient trpí depresemi a cítí se osamělý, protože nemá kontakt s nikým jiným než se zaměstnanci věznice. „Jednou z jeho hlavních činností bylo studium a s tím skončil. Myslím si, že je to znamení, že izolace má negativní vliv na psychické zdraví.“
Norská generální prokuratura nicméně trvá na tom, že podmínky, které má Breivik ve věznici, „jsou v mezích toho, co Úmluva povoluje”. Breivik může v káznici využívat tři místnosti – jednu ke spaní, druhou ke studiu a třetí ke cvičení. V cele má k dispozici počítač. Úřady také Breivikovi nedávno povolily zahájit korespondenčně studium mezinárodních vztahů na univerzitě v Oslu.
Soud se koná v tělocvičně ve věznici Skien. Proces by měl trvat čtyři dny. Slyšení budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření, média nebudou mít povoleno vysílat Breivikovo svědectví. Soud se totiž obává, že by svou výpověď mohl zneužít k propagaci svých radikálních postojů.
Pokud soud rozhodne, že podmínky Breivikova věznění jsou příliš přísné a porušují lidská práva, může nařídit jejich zmírnění.
Breivik na konci července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, jež připravila o život osm lidí. Krátce poté postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.