Breivik dostal 21 let vězení, neodvolá se

Verdikt oznámila krátce po desáté hodině předsedkyně senátu Wenche Arntzenová. Porota podle ní rozhodla jednomyslně. Následuje čtení zdůvodnění rozsudku v délce 90 stran.

Breivik dostal nejvyšší možný trest, může ale zůstat ve vězení i déle. Pokud soud shledá, že by byl radikál nadále hrozbou pro společnost, může opakovaně prodlužovat jeho pobyt za mřížemi o pět let.

Podle jednoho z Breivikových obhájců Odda Ivara Grona nebyl radikál překvapen, že ho uznali příčetným: "Řekl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo."

Soudkyně četla zdůvodnění rozsudku až do pěti hodin odpoledne. Poté dostal prostor k vyjádření Breivik. Řekl, že soud považuje za nelegitimní, protože se vyslovil pro myšlenku multikulturalismu, kterou on odmítá. Kdyby se odvolal, uznal by prý legitimnost soudu. Nevzal si ani čas na rozmyšlenou. Proces je tak u konce.

Breivik se zřejmě chtěl v proslovu obrátit i na své příznivce, soudkyně ho ale upozornila, že může mluvit pouze k soudu, a donutila ho, aby se už jen stručně vyjádřil k tomu, zda se odvolá, či nikoliv.

V rozsudku byl zmíněn několikrát jeho psychický stav. Bylo uvedeno, že byl už jako dítě v rukou dětských psychiatrů a byl umístěn v denním stacionáři pro psychicky labilní děti. Později lékař dospěl k závěru, že se jeho psychický stav zhoršuje a může být nebezpečím pro společnost.

Za klíčový pro psychický stav byl podle rozsudku rok 2006. Důležité pro stanovení příčetnosti bylo podle soudkyně jeho pojetí řádu templářských rytířů. Podle rozsudku bylo důležité, že jeho pojetí templářů vzniklo po kontaktu s pravicovými radikály. Někteří psychiatři uváděli, že právě jeho zaujetí templáři svědčí, že nežije v reálném světě. Zatímco prokuratura uváděla Breivikovu posedlost templáři za důkaz jeho utkvělých představ, soudkyně dala jasně najevo, že Breivika nepovažuje za psychotického člověka trpícího utkvělými představami, ale spíše za lháře. Žádná Breivikova templářská organizace neexistovala.

Právě otázka příčetnosti hrála klíčovou roli. Breivik se k zabití 77 lidí přiznal, ale uvedl, že se necítí vinen, protože jednal v sebeobraně. Podle svých slov takto protestoval proti multikulturalismu a islamizaci norské společnosti.

Breivik na rozdíl od žaloby žádal, aby byl označen za duševně zdravého. Chce, aby jeho čin byl brán vážně. Ve čtvrtek uvedl, že bude-li uznán příčetným, tak trest přijme a neodvolá se proti němu.

Breivik 22. července nejprve odpálil bombu v autě před budovou vlády, kde zahynulo osm osob. Pak postřílel 69 lidí na ostrově Utöya, kde se konal letní tábor mladých sociálních demokratů. Byli mezi nimi i nezletilí.

K soudu Breivika přivezli kolem půl desáté.

Podle televize Sky News byla většina Norů přesvědčena, že bude shledán příčetným a skončí ve vězení.

Předsedkyně senátu uvedla, že Breivik hrál realtimové síťové bojové počítačové hry, zejména World of Warcraft. Hrál i 16 hodin denně. Hrál současně několik postav.

Předsedkyně také připomněla, že se Breivik živil prodejem falešných vysokoškolských diplomů a pral špinavé peníze v daňovém ráji v Karibiku. V Libérii se mohl podílet na pašování diamantů, setkání se srbskými radikály, o němž hovořil, se nepotvrdilo. I při setkání s pravicovými radikály v baltských zemích pral špinavé peníze získané z prodejů falešných diplomů.