Článek
„Západ se pokoušel využít Ukrajinu ne jako spojovací článek v evropském prostoru, ale jako politické rozvodí,“ řekl Lavrov. Dodal, že západní politici nehleděli na to, že události vyústí v občanskou válku: „Ti, kdo obhajovali tuto politiku, se o to moc nestarali.”
Lavrov současně dal najevo, že po zvolení Petra Porošenka novým ukrajinským prezidentem by se mohla situace zlepšit: „Volby by měly přispět k tomu, že nakonec skončí trestné operace a veškeré další násilí, že se rozšíří možnosti pro dialog a pro vyřešení problémů výhradně pokojnou cestou na základě práv a zájmů ukrajinských regionů.”
Svému ukrajinskému protějšku poslalo ruské ministerstvo zahraničí nótu. Podle webu Voice of Russia se v ní uvádí, že „Ruko dostalo naléhavé žádosti o poskytnutí okamžité humanitární pomoci, především zdravotnické, a to od jednotlivců i organizací v zóně konfliktu v oblastech na východní Ukrajině, kde nepřátelství vede ke ztrátám na životech a zraněním.“
Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že je připraveno poskytnout pomoc lidem v postižených oblastech. Dodalo, že by se měly vytvořit itineráře a podmínky pro poskytování humanitární pomoci.
Občanská válka eskaluje
Ruská Státní duma uvedla, že prezidentské volby situaci nezklidnily. „Občanská válka pokračuje. Kyjev bojuje s vlastními lidmi. Porošenkův příchod nezastavil násilí, ale akceleroval jeho růst i počet civilních obětí v Donbasu,“ řekl šéf výboru dumy pro společenství nezávislých států a euroasijskou integraci Leonid Sluckij.
Ruský prezident Vladimir Putin - na rozdíl od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka - Porošenkovi zatím neblahopřál. Kreml na opakující se dotazy ruských i ukrajinských novinářů oznámil, že podle protokolu poputuje blahopřání do Kyjeva až po oznámení konečných výsledků. Podle sdělení ukrajinské volební komise zbývá sečíst zhruba jedno procento hlasů. Popřál mu jen ruský patriarcha Kirill.