Braniborsko nezvládá nápor Lukašenkových migrantů

Navzdory intenzivním kontrolám ale migrační vlna neustává. Z Běloruska přes Polsko přicházejí do Německa skupiny Iráčanů, Syřanů a Afghánců.

„V pondělí jich bylo 40, v úterý 69, ve středu už 80,“ uvádí Olaf Jansen, šéf přijímacího centra v Eisenhüttenstadtu. Policie tam každý večer přiveze ty, které zadrží.

Kapacita 1100 míst je zcela zaplněná. Během prvních tří zářijových týdnů dorazilo 600 běženců. Je to dvojnásobek počtu běženců, kteří dorazili do Braniborska v srpnu.

Jedním z obyvatel přijímacího střediska je také pětadvacetiletý Šakr z Jemenu. „Kamarád mi říkal, že je snadné se dostat přes Minsk do Německa,“ říká student strojírenství: „Policie mě odvezla k polským hranicím. Ale Poláci mě poslali zpět, Bělorusové mě pak poslali zpět k hranicím,“ popisuje. Tento ping-pong se odehrál dvanáctkrát, než se podařilo Šakrovi zajistit si místo v pašeráckém taxi, které ho dopravilo do Braniborska.

O ceně, kterou musel zaplatit, ale mlčí. Běžná taxa činí 1500 dolarů (zhruba 32 500 Kč) za osobu. Drahá je také hraniční kontrola a let do Minsku. „Peníze vrátím později. Chci studovat a pracovat,” tvrdí Šakr.

Nová uprchlická vlna dostává příjem běženců v SRN na hranice možností. Kromě migrantů z Běloruska přichází každý měsíc zhruba 500 uprchlíků jinými cestami, hlavně z Řecka. Šéf přijímacího střediska Jansen nechal postavit nové obytné kontejnery a spolková policie zase vytápěné stany s elektřinou.

„Čtyři dny stráví běženci v příjmové karanténě,“ uvedl Olaf Jansen a pokračuje: „Potom jsou testováni, registrováni, podstoupí lékařskou prohlídku a žádají o azyl.“ Lidé, u nichž se zjistí koronavirus, musí na dva týdny do izolace do obytných kontejnerů stejně jako jejich kontaktní osoby. V současné chvíli jich tam je 128.

Zbytek je umístěn do společenských místností, nebo se převáží do poboček. „Protože není dost místa, posíláme je autobusy do Bavorska a hledáme pokoje v obytných domech v regionu,“ říká Jansen.

Do Polska může být poslán jen každý pátý běženec. Tedy všichni ti, kteří tam již požádali o azyl. Více než 80 procent lidí zůstává v Německu. „Jejich azylové důvody většinou nejsou uznány, ale setrvávají na základě tolerance,“ říká Jansen.

Zřejmě nejkomplikovanější situace je na polsko-běloruské hranici. V noci na pátek tam zemřel zřejmě kvůli infarktu migrant. V posledních dnech je to pátý případ úmrtí mezi běženci, kteří se snaží dostat z Běloruska do Polska.

Nová migrační vlna pod taktovkou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka má dostat vlády EU pod tlak. Lukašenko sám potvrdil, že dovážení migrantů je odvetou za sankce, které sedmadvacítka přijala vůči jeho režimu kvůli brutálnímu potlačení opozice a porušování lidských práv v zemi.