Článek
Čím pomaleji se bouře pohybuje, tím větší objem vody na dané území spadne a úměrně tomu se zvyšuje riziko záplav, vysvětluje list The Guardian. Vědci již dříve zjistili, že vyšší teploty vzduchu spojené s klimatickými změnami umožňují zadržování větší vlhkosti v atmosféře. To může vést k silnějším dešťům.
Nová studie se ale navíc zabývá i rychlostí pohybu bouří, a přidává tak nový faktor ovlivňující extrémní výkyvy počasí.
Právě téměř se nepohybující bouřková oblačnost stála za tragickými záplavami v Německu. Během bouře napršelo až 150 mm srážek.
Horší než válka, zoufá si německý pár. Voda mu v 80 letech vzala všechno

Důvodem pro pomalejší pohyb bouří by podle vědců mohla být rychle se oteplující Arktida, což zpomaluje proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ.
BEZ KOMENTÁŘE: Ulice v zatopených německých městech zaplnily troskyVideo: AP
„Simulace naznačila, že mohou přijít ještě horší věci,“ uvedl vedoucí studie Abdullah Kahraman z univerzity v Newcastlu. Moderní technologie a superpočítače podle Kahramana umožňují podrobnější klimatické simulace s vyšším rozlišením, a tím i přesnější odhady vývoje bouřkových systémů.
Klimatolog: Hrůzy jako v Německu nelze předvídat

Podle autorů studie počet pomalu se pohybujících bouří nejvýznamněji roste v letních měsících, zejména v srpnu. Vědce překvapilo, že změna trendu se týká celého kontinentu, včetně chladných území na severu, kam řadí vedle Skandinávie i Británii. V roce 2100 bude v Evropě prostředí s potenciálem sedmkrát častějších extrémních srážek než dnes. Šance na téměř se nepohybující bouřky bude jedenáctkrát vyšší, nad pevninou čtrnáctkrát vyšší než nyní.