Hlavní obsah

Bosnu ovládají islamisté, tvrdí chorvatská prezidentka

Záhřeb/Jeruzalém

Bosna a Hercegovina je velice nestabilní země a do jisté míry ji převzali lidé, kteří mají vazby s Íránem a teroristickými organizacemi. Podle deníku The Jerusalem Post to prohlásila chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová u příležitosti státní návštěvy Izraele. Členové kolektivní hlavy bosenského státu označili výrok za propagandu a fašismus.

Foto: Reuters

Chorvatská prezidentka Kolinda Kitarovičová

Článek

„(Bosenský) stát nyní kontroluje militantní islám, který převládá při tvorbě veřejného mínění,“ řekla Kitarovičová bez dalšího upřesnění po jednání se svým izraelským protějškem Reuvenem Rivlinem. Podle ní je Bosna a Hercegovina „velmi nestabilní“ a v určitých ohledech ji převzali lidé, kteří mají vazby na Írán a teroristické organizace.

Pobouřené bosenské vedení

Člen trojčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny Željko Komšić, který byl zvolen jako zástupce chorvatského národa v této zemi, její slova odsoudil a řekl, že „nestabilní není Bosna a Hercegovina, ale sama chorvatská prezidentka“.

„Je mi líto, že chorvatská prezidentka pokračuje v propagandě proti Bosně a Hercegovině a prohlašuje brutální nepravdy,“ dodal. Taková umanutost v propagandě proti Bosně by podle něj mohla mít za cíl poškodit reputaci země, která stojí přede dveřmi NATO a EU.

Šefik Džaferović, který v prezidiu zastupuje Bosňáky, dodal, že její „opakované lži šíří xenofobii“ a že jde o fašistickou politiku proti Bosně a Hercegovině.

Džafarović dodal, že prezidentka používá stejná propagandistická hesla jako odsouzení váleční zločinci z prochorvatské neuznané republiky Herceg-Bosna z doby války na Balkáně. „Kitarovičová podporuje tuto zločinnou politiku, která je skutečným zdrojem nestability a podkopává mír v oblasti,“ prohlásil.

Starší spory

Už před více než dvěma lety Kitarovičová uvedla, že do Bosny se vrací „několik tisíc“ bojovníků teroristické organizace Islámský stát a že je třeba „podívat se pravdě do očí“ a být si vědom rizika, které tito lidé představují. Reagovala tehdy na slova bosenského ministra bezpečnosti Dragana Mektiče, podle nějž jsou informace o rostoucím nebezpečí radikálního islámu v Bosně „lživé a nepodložené“.

Vliv Íránu, jakož i spojení bosňáckých politiků s teroristickými organizacemi, je v Bosně předmětem neutuchajících diskusí a podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) také mnoha konspiračních teorií. Debaty mají svůj základ v tom, že mnohé islámské země včetně Íránu finančně i vojensky podporovaly muslimské Bosňáky během války v 90. letech. Konspirační teorie jsou oblíbené zejména v chorvatských a srbských nacionalistických kruzích.

Muslimská komunita tvoří v Bosně a Hercegovině asi 40 procent z 3,8 milionu obyvatel. Převažují mezi nimi umírnění vyznavači islámu. Někteří ale přijali radikální wahhábismus, který je státní ideologií v Saúdské Arábii a většinou z něj čerpají teroristé.
Sama Bosna však je nestabilní, obvykle ale napětí panovalo mezi Republikou srbskou a chorvatsko-bosňáckou Federací Bosny a Hercegoviny. Bosensko-srbští politikové občas hrozili odtržením a spojením se Srbskem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, s nímž se chorvatská prezidentka také sešla, opakovaně varoval před hrozbou radikálního islámu, který chce vrátit lidstvo do dob temna. Podle něj je Izrael v první linii tohoto boje, řekl na společné tiskové konferenci.

Výběr článků

Načítám