Článek
„(Bosenský) stát nyní kontroluje militantní islám, který převládá při tvorbě veřejného mínění,“ řekla Kitarovičová bez dalšího upřesnění po jednání se svým izraelským protějškem Reuvenem Rivlinem. Podle ní je Bosna a Hercegovina „velmi nestabilní“ a v určitých ohledech ji převzali lidé, kteří mají vazby na Írán a teroristické organizace.
Pobouřené bosenské vedení
Člen trojčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny Željko Komšić, který byl zvolen jako zástupce chorvatského národa v této zemi, její slova odsoudil a řekl, že „nestabilní není Bosna a Hercegovina, ale sama chorvatská prezidentka“.
„Je mi líto, že chorvatská prezidentka pokračuje v propagandě proti Bosně a Hercegovině a prohlašuje brutální nepravdy,“ dodal. Taková umanutost v propagandě proti Bosně by podle něj mohla mít za cíl poškodit reputaci země, která stojí přede dveřmi NATO a EU.
Šefik Džaferović, který v prezidiu zastupuje Bosňáky, dodal, že její „opakované lži šíří xenofobii“ a že jde o fašistickou politiku proti Bosně a Hercegovině.
Džafarović dodal, že prezidentka používá stejná propagandistická hesla jako odsouzení váleční zločinci z prochorvatské neuznané republiky Herceg-Bosna z doby války na Balkáně. „Kitarovičová podporuje tuto zločinnou politiku, která je skutečným zdrojem nestability a podkopává mír v oblasti,“ prohlásil.
Starší spory
Už před více než dvěma lety Kitarovičová uvedla, že do Bosny se vrací „několik tisíc“ bojovníků teroristické organizace Islámský stát a že je třeba „podívat se pravdě do očí“ a být si vědom rizika, které tito lidé představují. Reagovala tehdy na slova bosenského ministra bezpečnosti Dragana Mektiče, podle nějž jsou informace o rostoucím nebezpečí radikálního islámu v Bosně „lživé a nepodložené“.
Vliv Íránu, jakož i spojení bosňáckých politiků s teroristickými organizacemi, je v Bosně předmětem neutuchajících diskusí a podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) také mnoha konspiračních teorií. Debaty mají svůj základ v tom, že mnohé islámské země včetně Íránu finančně i vojensky podporovaly muslimské Bosňáky během války v 90. letech. Konspirační teorie jsou oblíbené zejména v chorvatských a srbských nacionalistických kruzích.
Muslimská komunita tvoří v Bosně a Hercegovině asi 40 procent z 3,8 milionu obyvatel. Převažují mezi nimi umírnění vyznavači islámu. Někteří ale přijali radikální wahhábismus, který je státní ideologií v Saúdské Arábii a většinou z něj čerpají teroristé. |
Sama Bosna však je nestabilní, obvykle ale napětí panovalo mezi Republikou srbskou a chorvatsko-bosňáckou Federací Bosny a Hercegoviny. Bosensko-srbští politikové občas hrozili odtržením a spojením se Srbskem. |
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, s nímž se chorvatská prezidentka také sešla, opakovaně varoval před hrozbou radikálního islámu, který chce vrátit lidstvo do dob temna. Podle něj je Izrael v první linii tohoto boje, řekl na společné tiskové konferenci.