Bolestí nemůže chodit, přesto lékaři Britce odmítají vzít dělohu. Co kdyby prý ještě chtěla děti

„Doktoři jsou zaslepení plánováním, že bych jednou mohla chtít dítě, přitom nevidí, jak jsem na tom teď,“ řekla Emily, která BBC sdělila, že v současnosti chce jen být schopná chodit bez pomoci.

Symptomy adenomyózy, při níž žlázové výstelky děložní dutiny vrůstají do děložní svaloviny, se u Emily začaly projevovat ve dvanácti letech. Její menstruace byly tak silné a bolestivé, že během nich musela vynechávat školu a začala trpět chudokrevností. Lékaři ji ale přesvědčovali, že její bolest je normální. „Říkali, že je to jen v mé hlavě a že se jenom snažím vyhnout škole,“ popsala špatnou zkušenost s přístupem lékařů.

Endometriózu, při které buňky podobné těm tvořícím výstelku děložní dutiny rostou mimo dělohu, jí doktoři prvně diagnostikovali poté, co v jednadvaceti letech zkolabovala následkem sepse. Závažnost jejího stavu a dlouhé čekací lhůty u specialistů u britské Národní zdravotní služby (NHS) ji nakonec přiměly přistoupit k využití služeb soukromých klinik. Onemocnění se Emily zatím rozšířilo do obou vaječníků, děložního svalstva, močového měchýře a střev.

Hysterektomie by Emily samozřejmě způsobila neplodnost a také by spustila menopauzu. Ta zase zvyšuje riziko osteoporózy, srdečního onemocnění a demence. U ní už ovšem není důvod, proč k zákroku nepřikročit, protože ve snaze ulevit svým příznakům dostává i tak měsíčně injekce, které mají menopauzu navodit hormonálně a přerušit menstruační cyklus. Tento postup zase oslabil hustotu jejích kostí.

„Hysterektomie endometriózu neléčí, ale adenomyózu ano. Ačkoliv je to velký krok, mohla bych, když na tom budu hodně špatně, mít možnost chodit aspoň na krátké procházky… V tuto chvíli jsem uvízla na velmi temném místě,“ řekla Emily.

Britský Národní ústav pro klinickou excelenci označuje odstranění dělohy za možnou léčbu obou onemocnění, i když u endometriózy nemůže být úspěch zaručen. Všeobecně se k němu přistupuje až po neúspěchu méně invazivních zákroků, ale finální rozhodnutí by vždy mělo být na pacientovi. Podle Emily tomu tak ale v jejím případě prostě není.

„Vážně si nemyslím, že mají ženy svobodu rozhodovat se o vlastním těle. Říkají mi, že jestli se usadím, tak ‚možná budu chtít s manželem dítě‘. Prostě plánují moji budoucnost za mě, ale nevidí, jak jsem na tom teď. Staví plodnost nad mé nemoci a nad to, čím si procházím,“ zkritizovala Emily přístup doktorů.

Jako alternativy jí doktoři momentálně nabízejí pokračování v chemicky spouštěné menopauze, antikoncepci nebo antidepresiva spojená s „během, pilates nebo jógou“.

„Bez podpory nemůžu chodit, takže vyprávět mi o pilates nebo běhu není moc hezké,“ vyjádřila se pacientka k radám lékařů.