Článek
Tato nesourodá skupina, jež sdružuje různá ultrapravicová hnutí z celé Ukrajiny, s postupnou radikalizací protestů získávala na Majdanu stále větší vliv.
Už jen proto, že „jednotky“ Pravého sektoru dokázaly díky své vojenské organizovanosti a odhodlanosti k boji zajišťovat jak vnější ochranu demonstrantů, tak i udržovat pořádek uvnitř protivládního tábora.
Velká část z osmi desítek zabitých aktivistů proto také pocházela z řad tohoto uskupení. Pravý sektor se už nechal slyšet, že pro něj Janukovyčovým pádem revoluce nekončí. Získaný vliv navíc hodlá přetavit v konkrétní politický kapitál v podobě křesel v nové vládě.
Informaci, kterou přinesl vlivný novinář Mustafa Najem, uskupení potvrdilo. Neformální vůdce této organizace podle něj dokonce požaduje jedno z nejvyšších míst v novém kabinetu a kontrolu nad bezpečnostními silami v zemi.
Jaroš prý jednal s Janukovyčem
„Dmytro Jaroš se uchází o post vicepremiéra pro silové složky,“ sdělil obvykle dobře informovaný Najem na Facebooku.
„Kromě vicepremiérského křesla Pravý sektor také pretenduje na posty náměstků ve všech silových resortech a také na pozici velitele vnitřních vojsk,“ dodal novinář. Podle něj také Jaroš minulý čtvrtek, kdy došlo k největšímu masakru v kyjevských ulicích, hodinu a půl tajně jednal s Janukovyčem.
Informaci, kterou Najem zdrojoval dokumenty z prezidentské správy, Pravý sektor popřel. Záměr ovlivňovat chod silových ministerstev ale potvrdil.
„To, že si Pravý sektor klade za prvořadý cíl co nejvíce ovládnout silový blok, není žádná novinka,“ uvedlo uskupení na sociálních sítích. Podíl Pravého sektoru na politické moci, zvlášť pokud by ovlivňoval silové resorty, by pro novou vládu mohl znamenat skutečný problém, a to hned na několika frontách. Sdružuje totiž organizace, jež jsou na Ukrajině i v zahraničí otevřeně označovány za ultrapravicové až neonacistické.
Ať už jde o Jarošův Tryzub (Trojzubec) Stepana Bandery, který si bere za vzor tuto kontroverzní postavu ukrajinského nacionalistického protisovětského odboje, nebo Ukrajinské národní shromáždění-Ukrajinskou národní sebeobranu (UNA-UNSO). Dalšími organizacemi jsou Patrioti Ukrajiny či Bílé kladivo.
Evropskou integraci nacionalisté odmítají
Radikální protiruské, ale i protipolské, antisemitské či proti přistěhovalecké postoje, které se v těchto organizacích vyskytují, by tuto skupinu za normálních okolností vyřazovaly z hlavního politického proudu.
Distancovat se od nich zpočátku pokoušeli i vůdcové tří parlamentních politických stran, nakonec ale Pravý sektor museli zaštítit jako plnohodnotnou součást protestního hnutí.
Pokud by ale jeho členové teď vstoupili do vlády, lze si jen stěží představit, že by je mohl Západ, a tím méně Rusko, považovat za partnery k jednání.
Nedávno to už naznačil eurokomisař Štefan Füle, který v Evropském parlamentu ukrajinskou opozici vyzval, aby se od extremistických hnutí distancovala.
Pravý sektor navíc obvykle vystupuje proti evropské integraci Ukrajiny, kterou ale zbytek protijanukovyčovských sil prosazuje a kvůli níž vlastně celé protestní hnutí začalo.
