Článek
Reportérům deníku drtivá většina z nich řekla, že si našli v Polsku práci, mají tam už rodiny a děti tam chodí do školy. Mnozí ale také neskrývali, že mají obavy o své zdraví a život, a proto se jim nyní na Ukrajinu nechce.
Ukrajinci, kteří s nasazením života bojují za svou vlast, mají o těch, co uprchli před mobilizací, to nejhorší mínění a navrhují odebrat jim ukrajinské občanství.
„Ukázali totiž, že přežití Ukrajiny je vůbec nezajímá. S masakry v Buči a Mariupolu nemají problém, protože se jich netýkají. Vlastenectví v jejich pojetí – to jsou vyšívané košile s lidovými motivy, národní hymna zpívaná při každé příležitosti, no a sociální pomoc pro uprchlíky, o níž se v zahraničí hrdě hlásí,“ řekl serveru gazeta.pl 32letý Andrij, který bojuje v armádě od podzimu 2022 roku, kdy dostal povolávací rozkaz.
Můžeme Kyjevu pomoct s vracením mužů v branném věku, řekl polský ministr. Mezi tamními Ukrajinci to vře
Andrij měl také životní plány, ale musely stranou. Vychovali ho tak, že nedokázal utéct nebo se někde ukrývat před mobilizací.
„Nedokázal bych s něčím takovým žít. Neznamená to však, že se spolubojovníky nemáme pocit zklamání a křivdy. My jme totiž neváhali jít do boje, a to jsou mezi námi ranění nebo otcové s více dětmi. Ale ti, co nás měli po čase vystřídat, zkrátka uprchli a do vlasti se chtějí vrátit, až bude po válce. Neuvědomují si však, že my tu válku můžeme prohrát, proto je nezbytná pomoc každého Ukrajince,“ dodal.
Ukrajincům v odvodovém věku už jejich konzuláty v zahraničí nepomůžou. Leda s cestou domů
