Článek
„Dávám ozbrojeným silám Ukrajiny příkaz k zastavení palby. Velmi doufám, že tato poslední šance na dlouhý a obtížný mírový proces za účelem politického uspořádání nebude promarněna,” prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Podle armády se s nastalou půlnocí, odkdy vstoupilo příměří v platnost, ještě bojovalo. Celkem vládní síly zaznamenaly deset případů ostřelování svých pozic. Podle některých zpráv zemřeli dva civilisté.
Vcelku je však podle armády klid zbraní dodržován.
Jeden incident byl podle šéfa tajné služby SBU Valentyna Nalyvajčenka zaznamenán zhruba 50 minut od zahájení příměří. Dělostřelecké rány byly vypáleny z oblasti, kterou mají podle něj pod kontrolou kozácké jednotky tvořené ruskými občany.
Mluvčí ministerstva obrany proruské samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin zase uvedl, že ukrajinští vojáci ve městě Debalcevo krátce po půlnoci místního času napadli dělostřeleckou a minometnou palbou pozice povstalců, kteří drží město v obklíčení. "S cílem předejít umírání civilistů jsme zamířili své zbraně na nepřátelské pozice," konstatoval Basurin.
Boj o Debalcevo
Především na strategickou železniční křižovatku Debalcevo se bude v příštích dnech upírat pozornost. Právě o toto město se totiž před zahájením příměří vedly nejintenzivnější boje. Separatisté prohlašují, že se jim podařilo město zcela obklíčit, což je opravňuje považovat toto území za své. Šéf doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko v sobotu uvedl, že dohoda o příměří se na Debalcevo nevztahuje.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko však tvrdí, že silnice vedoucí k městu zůstává otevřená a že ukrajinští vojáci ve městě díky tomu dostali nové zásoby munice. Porošenko varoval, že pokud nebude dodržován klid zbraní, vyhlásí stanné právo na území celé Ukrajiny. [celá zpráva]
V neděli povstalci zabránili členům mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v cestě do Debalceva.
Příměří dojednané ve čtvrtek na summitu Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie v Minsku předpokládá mimo jiné vytvoření neutrální "nárazníkové zóny" a stažení těžkých zbraní, jejichž nasazení si vyžádalo velkou část z více než 5000 obětí konfliktu. Ten vyvolal nejhorší krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od konce studené války. |