Článek
Ázerbájdžánské síly ráno obnovily intenzivní dělostřelecké ostřelování severního a jihovýchodního úseku karabašské fronty, uvedlo arménské ministerstvo obrany.
„Naše vojska, respektující humanitární příměří, si udržují převahu na celé frontě,” zdůraznilo naopak ázerbájdžánské ministerstvo obrany v komuniké o odražení údajných arménských nočních útoků.
Konflikt eskaloval ve středu, kdy Ázerbájdžán ohlásil zničení taktických raket v arménském pohraničí a arménský premiér Nikol Pašinjan připustil dílčí ústupy arménských sil. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nabídl vyslání ruských pozorovatelů na frontovou linii a ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým tureckým protějškem naléhal na dodržování příměří; Ankara v konfliktu vystupuje jako spojenec Baku. Recep Tayyip Erdogan popřel vyslání syrských žoldnéřů na Kavkaz a obvinil Arménii ze snahy „trvale okupovat ázerbájdžánské území”.
SPECIÁL: Karabach – Bitva o Černou zahradu
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 35 000 mrtvých a jejímž výsledkem byl více než milion uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994 a vyžádaly si již stovky mrtvých.
Trosky sestřeleného bezpilotního letadla u Stěpanakertu