Článek
Z Laurieho písemného prohlášení pro Chilcotovu komisi citoval deník The Guardian.
„Tehdy jsme věděli, že cílem zprávy bylo vytvořit důvod pro válku a ne předložit dostupná fakta. Formulace byly vytvořeny s velkou péčí, aby se vytěžilo co nejvíce z nesouvislých a neprůkazných informací,“ řekl Laurie a přímo popřel slova Blairova poradce Campbella před výborem. „Alastair Campbell komisi řekl, že cílem zprávy nebylo „vytvořit záminku k válce“. Sám jsem tehdy neměl žádné pochybnosti o tom, že právě to je cílem,“ uvedl Laurie.
Připomněl, že šéf vojenského zpravodajství Joe French, jenž byl podle jeho slov pod tlakem, se často pozastavoval nad tím, jestli Britům nějaká informace neunikla. „Nemohli jsme najít žádné důkazy o letadlech, raketách a zařízeních spojených se zbraněmi hromadného ničení. Obecný závěr byl, že musely být rozebrány, ukryty pod zem nebo vyvezeny do zahraničí. Zřejmě nikdy v žádné zemi se nezkoumala každá píď země tak podrobně,“ uvedl Laurie.
USA by se mohly cítit zrazeny
Je to poprvé, co přední pracovník zpravodajských služeb přímo popřel vládní verzi o zprávě, která byla zveřejněna sedm měsíců před invazí do Iráku v březnu 2003 a posloužila jako zásadní argument pro vojenskou akci.
Laurieho výpověď je jedním z mnoha dokumentů, které Chilcotova komise zveřejnila. Jsou mezi nimi i odtajněné zprávy MI6 varující před dopadem války na britské zájmy a pravděpodobností teroristických útoků v Británii.
Jiný nově přístupný dokument ale odhaluje varování poradce tehdejšího ministra obrany Kevina Tebbita, jenž šéfovi obrany Geoffovi Hoonovi v lednu 2003 řekl, že USA se budou „cítit zrazeny svým spojencem,“ jestliže se Londýn k invazi do Iráku nepřidá.
