Článek
Poté, co zakladatelé firmy Uğur Şahin (58) a Özlem Türeciová (56) uvedli na trh první vakcínu koronaviru, přičemž využili nápad ze studia onkologických onemocnění, se naplno vrhli na možnost očkovat proti rakovině, připomněl deník Bild.
„Nádory se podařilo zastavit v jejich růstu a v některých případech dokonce zmenšit,“ upozornil list.
Už při založení společnosti Biontech před 15 lety chtěla dvojice výzkumníků vyvíjet inovativní léky proti rakovině. Nová vakcína se také opírá o technologii mRNA. Stručně řečeno: vnesením určitého proteinu do buňky ji tělo dokáže samo opravit.
Čísla ze studie jsou povzbudivá: 44 pacientů dostalo novou vakcínu ve čtyřech dávkovacích úrovních. Už po dvou vyšel najevo průběžný výsledek.
„Účinek dvou úrovní dávkování: u 59 procent testovaných osob se nádory zmenšily nejméně o 30 procent. Téměř u všech pacientů (95 procent) byla rakovina po očkování stabilní. To znamená, že nádor dále nerostl,“ upozornil Bild.
U čtyř úrovní dávkování přinesl poněkud nižší úspěšnost, nicméně u 45 procent pacientů se nádory zmenšily nejméně o 30 procent a u 74 procent všech pacientů se podařilo nádor stabilizovat.
Jaké jsou příčiny poklesu? Při čtyřech dávkovacích úrovních šlo spolehlivě vyhodnotit údaje 38 pacientů, při dvou dávkovacích úrovních pouze 13 pacientů.
A co vedlejší účinky?
V průběhu podávání vakcíny se u 23 ze 44 testovaných osob objevilo zvýšení zánětlivých reakcí v závislosti na dávce. Ve většině případů se jednalo o horečku, nízký krevní tlak. U dvou pacientů se vyskytly dlouhodobé příznaky, v jednom případě dokonce život ohrožující.
Do roku 2030 chce společnost Biotech již léčit až deset tisíc pacientů s rakovinou.
Ve hře je buněčná terapie CAR-T
Buněčná terapie CAR-T (CAR je zkratka pro Chimeric Antigen Receptor, chimérický antigenní receptor) je forma imunoterapie, při níž je proti nádorovým buňkám namířen vlastní obranný systém organismu. Receptor CAR je vyroben v laboratoři a dokonale odpovídá určitým strukturám nádorových buněk.
Pro léčbu se pacientům odebírá krev a filtrují se v ní obsažené bílé krvinky (leukocyty zodpovědné za obranný systém našeho těla). Z leukocytů jsou poté extrahovány takzvané T-buňky, opatřeny receptorem CAR a podány pacientům – infuzí. Tam se mají přichytit k nádorovým buňkám a bojovat s nimi.
Tato forma léčby se zatím používá například při léčbě leukémie. U jiných nádorů však zatím nebyla příliš úspěšná.
„Dosud nebyly buňky CAR-T vždy schopny správně rozpoznat nádorové buňky, proti kterým mají bojovat, a proto se s nimi nedokázaly účinně vypořádat. A navíc při krátké odolnosti se buňky CAR-T rychle vyčerpaly a odumřely dříve, než mohly zničit nádorové buňky,“ připomíná německý list.
