Článek
Tlak na systémy zemí bloku, které s migrací souvisejí, se podle Komise snížil, přesto ale nepolevuje. Loni bylo v Unii například podáno přibližně 685 tisíc žádostí o azyl.
Avramopulos ve středu zdůraznil, že klíčovou roli dál hraje dva roky stará dohoda mezi EU a Tureckem, která počty příchozích do Řecka snížila až o 97 procent. Součástí dohody byla unijní finanční pomoc určená pro syrské uprchlíky na tureckém území, kterých je stále asi 3,4 miliónu.
První tři miliardy eur (přes 76 miliard korun) už byly využity. Peníze podpořily například vzdělávání půl miliónu syrských dětí a znamenaly každoměsíční finanční podporu pro 1,8 miliónu lidí.
Komise proto ve středu navrhla další třímiliardovou tranši. Miliarda by opět měla jít z unijního rozpočtu a dvěma miliardami by měly, stejně jako v minulosti, přispět členské země bloku.
Nebezpečné napětí s Tureckem
Avramopulos zdůraznil, že spolupráce Turecka s EU v migrační problematice je dlouhodobá záležitost.
„Je to věc společné a velmi jasné politické vůle a v tomto kontextu by bylo dobré vyhnout se zbytečným eskalacím,” poznamenal.
Napětí mezi EU a Tureckem, které je oficiálně stále kandidátem na členství v bloku, narůstá dlouhodobě. Unie například kritizuje Ankaru za její nedostatky v ochraně svobod a práv občanů poté, co Turecko zpřísnilo režim v reakci na nepodařený vojenský pokus o převrat.
Kvóty končí
Komise ve středu také upozornila, že prakticky končí dvouletý program přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, schválený v roce 2015. Kvůli odmítnutí podílet se na něm poslala EK k unijnímu soudu Českou republiku, Maďarsko a Polsko.
Původně program počítal s tím, že bude z Itálie a Řecka podle kvótového klíče přemístěno až 120 000 osob. Nakonec si země rozebraly necelých 34 000 lidí, což je asi 96 procent „způsobilých registrovaných žadatelů”. Přemístění těch zbývajících, kterých je v Řecku ještě 149 a v Itálii 933, se podle Komise už připravuje.