Biden v Evropě: napodruhé s potížemi

Na rozdíl od června, kdy jako prezident na starý kontinent zavítal poprvé, Bidenovu pozici nyní podkopávají vnitropolitické problémy jeho administrativy a musí také hasit první větší neshody s evropskými spojenci.

„Myslím, že není nadsázkou říct, že osud většin (Demokratické strany) ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu a mého prezidentství záleží na tom, co se stane příští týden,“ prohlásil ve čtvrtek Biden. Původně doufal, že ještě před jeho odletem do Evropy Kongres schválí obří investiční balík na sociální programy a boj s klimatickými změnami. Biden zatím ohlásil jen předběžnou dohodu demokratů na kompromisním balíku za 1,75 bilionu dolarů (zhruba 38,6 bilionu Kč), zhruba dvakrát méně, než původně chtěl.

Hlavně ale stále není jisté, že příští týden pro zeštíhlený plán zvedne ruku dostatečný počet demokratů, a na summity v Evropě tak míří jen s příslibem místo schváleného plánu. Bidenova podpora u voličů se navíc dramaticky propadla. Podle nedávného průzkumu agentury Gallup za ním nyní stojí jen 42 procent Američanů. Nižší podporu – s výjimkou Donalda Trumpa – neměl v této fázi vlády žádný z novodobých amerických prezidentů.

Vliv na to mají nejen dopady pandemie covidu-19, kdy v USA přes masivní očkovací kampaň opět přibývá nově nakažených a zároveň vázne zásobování obchodů, ale také chaotické stažení sil z Afghánistánu. Rychlý odchod amerických sil bez ohledu na výhrady spojenců těžce poznamenal i vztahy s Evropou. I když za to málokdo z evropských lídrů Bidenovu administrativu veřejně kritizoval, nelibost dle webu Politico dávala v zákulisí najevo i jinak velmi loajální končící německá kancléřka Angela Merkelová.

S papežem prezident mluvil nezvykle dlouho – zhruba 90 minut. Setkání se odehrálo ve velmi uvolněné atmosféře a došlo i na smích, informovala s odvoláním na své zdroje CNN.

Jednání se odehrálo za zavřenými dveřmi, ale předpokládá se, že řeč byla o klimatických změnách, migraci či nerovnosti. Zatímco s republikánským prezidentem Trumpem se papež František dostával do ostrých názorových střetů, k Bidenovi má blíž i přesto, že demokratický prezident zastává liberálnější postoje mj. v otázce potratů. Katolík Biden se s Františkem setkal už počtvrté.

Následující odpolední setkání už zřejmě pro Bidena tak příjemné nebylo. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem se osobně setkal poprvé od poměrně čerstvé roztržky mezi Washingtonem a Paříží. Francie dokonce v září na chvíli odvolala svého velvyslance z USA poté, co Američané a Britové oznámili nový bezpečnostní pakt s Austrálií, v jehož důsledku Paříž přišla o lukrativní zakázku na jaderné ponorky pro Canberru.

„Myslím, že to, co jsme udělali.... bylo neobratné,“ komentoval v pátek incident Biden. Myslel prý, že Paříž byla informována s větším předstihem. Macron řekl, že obě země by měly lépe spolupracovat, aby se příště podobným nedorozuměním vyhnuly.