Článek
Pokud by Rusko zaútočilo, řekl Biden, byla by to největší invaze od druhé světové války a mohla by změnit svět.
Proto by Biden zvažoval i sankce uvalené přímo na Putina. „Ano, viděl bych to tak,“ poznamenal Biden.
Kyjev: Rusko útok nechystá. Zatím
Rusko přitom opakovaně popírá, že by chystalo útok na Ukrajinu, a také ukrajinská vláda tvrdí, že hrozba není aktuální.
Britský expert Keir Giles, který se v Královském institutu pro mezinárodní záležitosti věnuje Rusku a Eurasii, v listu The Guardian varoval, že Západ mohl aktuální krizi na ukrajinských hranicích vyhodnotit špatně.
Americký prezident Joe Biden hovoří s novináři o situaci na Ukrajině.
Upozornil, že Rusko na rozdíl od loňského jara, kdy také soustředilo početné jednotky na hranicích s Ukrajinou, tentokrát navezlo na hranice i zdravotnické potřeby a munici a další vybavení potřebné pro delší bojovou operaci.
Podle něj to však neznamená, že ji míní podniknout, jen chtělo, aby byla hrozba brána vážně.
Rusko už dovedlo USA k jednání o svých požadavcích
I když se mnohým zdá, že takové soustředění vojsk nemůže být jen pro parádu a je příliš velké na to, aby se nepoužilo, tento pohled podle Gilese opomíjí, že ve skutečnosti už bylo použito.
Biden nemile překvapil Ukrajinu. Rozlišuje mezi velkou a menší ruskou invazí
„Koncentrace ruských vojsk totiž přivedla Spojené státy k jednacímu stolu, aby se mluvilo o tom, co Rusko chce,“ uvedl Giles.
Podle Gilese Ukrajina vůbec nemusí být cílem. Upozorňuje na to, že Rusko samo uvádí, že na Ukrajině jde o konfrontaci se Západem.
Rusko také nepředkládá požadavky Kyjevu (vedle obligátního sdělení, že je třeba dodržovat minské dohody), ale klade požadavky směrem k NATO a USA.
Giles přiznává, že existují věrohodné scénáře ruského vpádu na Ukrajinu, všechny však mají své slabiny.
Vladimir Putin
Podle něj omezená operace nepřinese Rusku žádné výhody. Situaci na Ukrajině navíc už destabilizují separatisté v Donbasu. Na rozsáhlou operaci zase není počet ruských sil dostatečný.
Vojenské jednotky jako páka
Expert z Clatham House také dodal, že to není poprvé, co Rusko takto postupovalo.
Po anexi Krymu také soustředilo mohutné síly na hranicích s Ukrajinou, od roku 2015 však bylo jejich hlavním úkolem zůstávat na hranicích a v případě potřeby se přeskupovat, což vyvolá pozornost.
Vojenské jednotky tak měly sloužit jako hrozba při prosazování ruských požadavků na podobu příměří na Ukrajině.
Giles přesto zdůrazňuje, že dodávky zbraní Ukrajině měly i tak smysl, protože omezily riziko případného ruského vpádu, neboť by měla ruská armáda větší ztráty.
Krym je ztracen a Putin chce úctu, pravil admirál. A skončil
