Hlavní obsah

Biblická potopa světa nebyla zas tak velká, dokazují vědci

Potopa, které měl přibližně před 9500 lety uniknout praotec Noe na své Arše, nemusela být tak hrozivá. Tým vědců v deltě Dunaje zkoumá, kolik neolitických osad tehdy pohltila voda. Na základě svých poznatků soudí, že rozměry biblické pohromy byly desetkrát menší, než archeologové dosud tvrdili.

Článek

Z analýzy sedimentů v deltě, kde se Dunaj vlévá do Černého moře, vyplývá, že hladina moře byla v mladší době kamenné o třicet metrů nižší, než je dnes. Dřívější hypotézy udávaly hladinu nižší o 80 metrů.

"Nenašli jsme důkazy, že by se jednalo o tak katastrofickou potopu, jak ji popisují jiní," sdělil geolog Liviu Giosan z Woodsova a Holeova oceánografického ústavu.

Novinky.cz s použitím Mapy.cz

Před tisíci lety, na konci poslední doby ledové, bylo Černé moře obrovským jezerem, izolovaným od Středozemního i Marmarského moře. Geologové a archeologové vedou diskuse, zda oteplení klimatu způsobilo rozsáhlé tání ledovcových mas na pevnině a vyvolalo potopu světa, která se natrvalo uchovala v lidské paměti a stala se později součástí biblických příběhů.

Vědci hledají pravěkou hladinu moře

Podle jedné z teorií stoupající voda překonala práh na úrovni Bosporského průlivu, zaplavila s ničivou silou 70 000 kilometrů čtverečních pevniny a pohřbila všechny do té doby vzkvétají neolitické civilizace v oblasti. Potopa mohla mít však i pozitivní vliv na rozvoj lidské civilizace. Podle archeologů přiměla první zemědělce ke stěhování dále do nitra Evropy.

Potopa podle Bible
Potopa začala deštěm trvajícím 40 dní a poté dalších 335 dní trvalo, než vody opadly a osazenstvo Archy vystoupilo na pevninu. Potopa byla trestem božím uvaleným na lidstvo kvůli jeho zkaženosti. Přežít měl jen spravedlivý Noe, jemuž Bůh vnukl stavbu Archy, na které se zachránil s rodinou a zástupci všech živočichů. Noe se tak stal praotcem nové lidské společnosti.

Hlavním problémem při určování rozsahu potopy světa je zjištění úrovně hladiny moře během uplynulých tisíců let. Tým Livia Giosana proto udělal několik sondážních vrtů v ústí Dunaje do hloubky 42 metrů. Analýza vrstev sedimentů - jejich složení včetně fosilií živočichů - odhaluje překrývání vrstev usazováním z moře a z vodního přítoku.

S pomocí počítače vědci mohli modelovat proměnu pobřeží Černého moře v této oblasti. Ze zjištěných dat tak podle Giosana vyplývá, že potopa byla spojena se zdvihnutím hladiny moře o pět až deset metrů a ne o o 50 nebo 60 metrů, jak se dosud soudilo. Zaplavená plocha tak byla menší.

Související témata:

Výběr článků

Načítám