Článek
U otázky víz zbývá podle Merkelové doladit mechanismus, který umožní v případě nutnosti vízovou liberalizaci pružně omezit. Souvisí to podle ní se Srbskem, jehož občané po zavedení bezvízové povinnosti často v západní Evropě žádali o azyl. Německá kancléřka věří, že by se v Evropském parlamentu mohla dohoda na mechanismu najít nejpozději do září. Pak by se otázka bezvízového styku s Ukrajinou měla dořešit.
Hrojsman slova Merkelové ocenil jako optimistické sdělení.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Merkelová však také řekla, že o přistoupení Ukrajiny k EU se nyní jednat nebude. „Otázka přístupové perspektivy teď není na pořadu dne,” řekla kancléřka, když zdůraznila, že nepatří k politikům, kteří by chtěli budit falešná očekávání. Je přesvědčena, že je nutné se nejprve věnovat asociační dohodě EU s Ukrajinou.
Pokud jde o boje na východní Ukrajině, o nichž se v pondělí oba politici také bavili, vyjádřil Hrojsman přesvědčení, že ukrajinští vojáci nebrání jen svou zemi, ale také hranice Evropské unie.
Gruzie je na tom stejně
Podobný problém s bezvízovým stykem s EU má i Gruzie. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by se EU měla být schopna do konce léta shodnout na podobě nové "záchranné brzdy", umožňující pozastavit bezvízový styk se třetí zemí v případě, že je zneužíván. Pak by podle něj už nemělo nic stát v cestě pro spuštění krátkodobého bezvízového styku pro občany Gruzie vybavené odpovídajícím typem biometrických pasů.
Zaorálek míní, že pro Evropskou unii by bylo "ztrátou tváře a neštěstím", pokud by nesplnila svůj slib. Evropská komise už loni v prosinci konstatovala, že Gruzie splnila všechny požadavky. V březnu pak zavedení bezvízového styku členským zemím EU navrhla.
Bezvízový styk by se měl týkat Gruzínců, kteří vlastní pas s biometrickými údaji a budou pobývat v schengenském prostoru s volným pohybem osob maximálně 90 dní. Bezvízový styk nebude znamenat pro gruzínské občany právo pracovat v Unii.