Článek
„Vláda bude muset čelit realitě a rozhodnout, protože je odpovědná za svou zem,“ řekl Faymann a pokračoval: „To jsme udělali a jsem přesvědčen, že kroky, které jsme učinili, bude muset udělat také Německo. Jsem osobně přesvědčený, že brzy budeme (s Německem) opět v souladu,“ odpověděl Faymann na dotaz, jaké jsou vztahy mezi Berlínem a Vídní po zpřísnění rakouské imigrační politiky.
V otázce přerozdělování běženců stojí Rakousko podle Faymanna stále na straně Německa a Švédska. Nadále trvá i na možnosti krátit zemím, které nejsou ochotné se na přerozdělování podílet, dotace z fondů Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová tento krok vždy odmítala a tvrdila, že takové žádosti se sluší vznášet až na konci debaty. "Myslím, že se konci debaty blížíme," uvedl Faymann.
V případě ochrany hranic souhlasí kancléř s takzvaným plánem B, o kterém hovoří země visegrádské čtyřky. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Plán Angely Merkelové, která sází na větší spolupráci s Tureckem, má podle Faymanna naději na úspěch, "musíme ale každopádně přijmout opatření i na hraničních přechodech".
Od nadcházejícího summitu zemí EU si Faymann slibuje dosažení silnějšího nasazení Turecka v boji proti pašerákům lidí i řecko-tureckou dohodu o navracení běženců. "To by byl signál (směrem k migrantům), že nemá smysl nastupovat do lodí, neboť budou stejně vráceni," uvedl kancléř.