Článek
Nacistické Německo napadlo Polsko 1. září 1939, Sověti na ně zaútočili z východu 17. září. Minsk to označuje „za zahájení osvoboditelského pochodu Rudé armády, v jehož výsledku došlo ke sjednocení Západního Běloruska s Běloruskou SSR, která byla součástí Sovětského svazu“.
Druhou možností, kdy by země mohla nový státní svátek slavit, je 14. listopad. V tento den se v roce 1939 na mimořádném zasedání Nejvyššího sovětu Běloruské SSR schválil zákon o připojení Západního Běloruska k Běloruské sovětské socialistické republice, uvedl server TVR.by.
Idea nového státního svátku se objevila na letošním šestém Všeběloruském lidovém shromáždění, což je sjezd běloruské vlády s představiteli průmyslu a dalšími vysokými představiteli, který se konal na konci první únorové dekády. Právě na stránkách lidového shromáždění by měli lidé o termínu svátku hlasovat.
Lukašenkovi vzali odebráním MS hračku, tlak ale může být větší, říká běloruský disident
Nápad je přitom politicky jasným políčkem do tváře Polska a přihlášením se ke Stalinově politice. Vztahy mezi Polskem a Běloruskem jsou napjaté od loňských sporných prezidentských voleb, jejichž vítězem byl vyhlášen Alexandr Lukašenko, což ale EU neuznala.
Polsko také výrazně podporovalo opozici protestující proti zmanipulovaným volbám a aktivisté často mávali historickými bíločervenými vlajkami, stejnými, jaké používá současné Polsko.
Bělorusko pokračuje v tlaku na opozici
V Bělorusku byla v úterý k trestu šesti měsíců odnětí svobody odsouzena novinářka Kacjaryna Barysevičová, která pracuje pro nezávislý server Tut.by. Ta zveřejnila lékařskou zprávu o stavu aktivisty Ramana Bandarenky, který zemřel v listopadu v nemocnici poté, co byl surově zbit neznámými muži.
Zprávu získala od lékaře záchranné služby Arcjoma Sarokina, který dostal za vyzrazení lékařského tajemství dvouletý podmíněný trest.
Odsouzená běloruská novinářka běloruská novinářka Kacjaryna Barysevičová.
Barysevičová naspala na základě lékařské zprávy, že Bandarenka neměl před svou smrtí v krvi žádný alkohol. Podle obžaloby Barysevičová údaje o Bandarenkově stavu šířila informace v „protikladu s oficiálními vyjádřeními úřadů”, napsal server Nastojaščeje vremja.
EU by pro Bělorusy mohla udělat více, řekla Cichanouská před převzetím Sacharovovy ceny
Jednatřicetiletý malíř Bandarenka zemřel 12. listopadu poté, co byl zadržen a surově zbit v Minsku poblíže svého bydliště neznámými muži v civilu, kteří přijeli strhnout fáborky na plotě v barvách historické běloruské vlajky. Když vyšel před svůj dům, napadli ho.
Běloruský vyšetřovací výbor tvrdil, že se na místo vydali policisté kvůli hlášení o probíhající rvačce a zadrželi tam muže s příznaky opilosti, u něhož lékaři později konstatovali kromě úrazů také intoxikaci alkoholem. Běloruské úřady v souvislosti se zbitím Bandarenky nikoho nezadrželi, uvedla agentura Interfax. V únoru však generální prokuratura začala vyšetřovat úmyslné těžké ublížení na zdraví, které vedlo ke smrti.
Protesty slábnou
Bandarenkova smrt přilila oleje do ohně protestů po srpnových prezidentských volbách, ty ale letos utichly. V pátek však řekla Svjatlana Cichanouvskaja, Lukašenkova protikandidátka v prezidentském klání, v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle že „hněv nevyprchal“. Dodala, že po tvrdých zásazích policie „ je pro lidi nebezpečné opouštět své domovy kvůli strachu z fyzické odvety“ .
Novinářky natáčely v Bělorusku demonstrace, dostaly dva roky vězení
„I když ale byli vyhnáni z ulic, biti obušky a vyhrožovali jim, nezlomili je vnitřně,“ uvedla s tím, že nebude lidi nutit, aby se vrátili do ulic. Podle ní to udělají sami. „Masové pochody se však neobnoví, dokud lidé neucítí zase svou sílu,“ dodala.
Přitom 22. února, kdy běloruský prezident mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, vyzvala lidi, aby vyšli do ulic opět 25. března, protože Lukašenko „zkouší rozprodal Bělorusko po kouskách výměnou na půjčky a podporu“. Připomněla, že 25. březen se označuje jak den svobody, kdy se připomínala ani ne rok existující Běloruská republika, která vznikal v roce 1918.