Článek
„Když jsem se do tohoto problému ponořil, a ponořil mě do toho (ruský vůdce) Vladimir Vladimirovič (Putin), ukázalo se, že kromě raket se musí vyrobit všechno. A my to děláme v Bělorusku,“ cituje agentura TASS Lukašenka.
„Několik odpalovacích zařízení, která jsou učena pro orešnik, dnes skutečně dokončujeme,“ dodal s tím, že Bělorusko teď bude potřebovat od svého „staršího bratra“ dodat rakety.
O rozmístění orešniků na běloruském území si Lukašenko řekl už loni v prosinci. „Chtěl bych vás veřejně požádat, aby nové zbraňové systémy, především orešnik, byly rozmístěny na území Běloruska,“ uvedl tehdy Lukašenko s tím, že jako podmínku rozmístění si klade, že si Bělorusko samo určí, na koho se zbraněmi bude cílit.
„Máme určitá místa, kde mohou být, a jedinou podmínku, že cíle pro tyto zbraně stanoví vojenské a politické vedení Běloruska,“ uzavřel.
Putin tehdy s rozmístěním souhlasil a uvedl, že budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Běloruska a Ruska souběžně.
Rusko raketu Orešnik odpálilo prozatím jednou, a to koncem loňského listopadu na ukrajinské město Dnipro. Moskva tehdy uvedla, že šlo o reakci na nasazení západních zbraní ATACMS a Storm Shadow proti cílům na ruském území. Putin tehdy orešnik označil za úplně novou zbraň, která nemá obdoby. Experti to ale odmítli s tím, že se jedná o zbraň složenou z několika starých komponentů.
Jeffrey Lewis, ředitel Programu nešíření jaderných zbraní ve východní Asii na Middlebury Institute of International Studies v Monterey, pro agenturu Reuters uvedl, že orešnik je drahým způsobem, jak „způsobit ne tak úplně velké škody“.
Ruského vůdce pak uzemnil tím, že prohlásil, že se vůbec nejedná o žádnou novou zbraň, nýbrž o „řadu starých technologií, které byly poskládány dohromady novým způsobem“.
