Bělorusko stáhlo migranty od hranic. Na jak dlouho?

Ve středu v poledne ale běloruská strana náhle nedaleko místa bojů přistavila autobusy a odvezla běžence zatím neznámo kam, informoval Maciej Wasik, polský náměstek ministra vnitra.

Zároveň uvedl, že běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který nalákal tisíce běženců hlavně ze zemí Blízkého východu na to, že se z jeho země hravě dostanou přes Polsko do vytouženého Německa, „překvapil silný polský odpor“. Podle něj se zdá, že „Lukašenko tuto bitvu o hranice prohrál“.

„Nevíme, zda osoby, které tábořily v blízkosti hraničního přechodu Kužnica-Bruzhi, nebudou převezeny na jiné místo. Část z nich si totiž vzala s sebou klády, jimiž se pokoušely prorazit plot z žiletkového drátu chránící 183kilometrový úsek polské státní hranice,“ uvedla ve středu odpoledne mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská.

Ve čtvrtek večer mluvčí polské pohraniční stráže informovala o tom, že běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem a migranty přesunuly do logistického centra nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica. „Nevíme, co s nimi mají v úmyslu udělat. Nevíme, jestli tito lidé budou převezeni zpět do zemí, odkud pocházejí, nebo jestli se znovu objeví na hranici,“ citoval portál onet.pl Michalskou.

Běloruští pohraničníci uvedli, že všichni migranti se z tábořiště do haly přesunuli dobrovolně kvůli zhoršujícímu se počasí. Nicméně na Twitteru se objevují videa, z nichž vyplývá, že logistické centrum, do kterého lidé přicházejí od úterka, je už přeplněné.

„První den byla situace dobrá. Dostali jsme za den třikrát najíst. Ale jak z lesa přicházelo stále více lidí, bylo stále více plno. Kvůli tomu jsme včera (ve středu) nedostali večeři a dnes oběd,“ řekl agentuře AP mladý irácký Kurd, který si ve strachu z odplaty nepřál zveřejnit jméno. „Už to není jen tak najít tu místo, kde by se dalo spát,“ uvedl. „Ale je to lepší, než zůstat v lese,“ dodal.

„Musíme se připravit na to, že situace na polsko-běloruské hranici se nevyřeší rychle. Musíme se připravit na měsíce a doufám, že ne na roky,“ uvedl ve středu polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.

K náhlému odjezdu migrantů došlo po úterní mimořádné eskalaci napětí na přechodu Kužnica-Bruzhi, jakou Polsko nezažilo od konce druhé světové války. Přibližně 3,5 tisíce běženců nepřetržitě téměř tři hodiny útočilo na polskou hranici s očividnou organizační podporou běloruských speciálních jednotek.

Za pomoci různých mechanických nástrojů se migranti pokoušeli přerušit plot z ostnatého drátu. Použili kameny vystřelované z praků, láhve, dělobuchy či dlažební kostky k útoku na polské pohraničníky. Polští strážci hranic se bránili vodními děly, ale i slzným plynem.

„Je dobré, že se svět zajímá o situaci na polsko-běloruské hranici. Nemělo by to ale jít mimo nás, nad našimi hlavami,“ uvedl v úterý pro polské Radio 24 Jaroslaw Kaczyňski, vicepremiér pro bezpečnost a lídr vládního Práva a spravedlnosti (PiS).

Reagoval tak na jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a německé kancléřky Angely Merkelové s Lukašenkem. Ti spolu ve středu telefonovali již podruhé tento týden. Podle Berlína se shodli na spolupráci ohledně humanitární pomoci.

Gazeta Wyborcza oznámila, že skupina lidí v uniformách polské armády napadla v úterý poblíž polsko-běloruské hranice tři fotoreportéry. Byl mezi nimi i český fotograf Martin Divíšek, který pracuje pro agenturu European Pressphoto Agency (EPA).

Polské ministerstvo obrany odmítlo, že by vojáci na fotoreportéry zaútočili. Zásah byl zcela legitimní, napsalo. Divíšek ve středu ČTK řekl, že na základě dohody se zaměstnavatelem se k incidentu nebude vyjadřovat.