Článek
Desítky stoupenců doprovodily Maksima Znaka a Sjarheje Dylevskiho k výslechu tak blízko, jak jim to dovolily policejní zátarasy.
Znak, který je právník, poté prohlásil, že se jednalo o „produktivní rozhovor" a že nevidí žádné důvody ke svému zatčení. „Poskytli jsme jim vysvětlení a budeme nadále pokračovat v práci," řekl.
Ani často tvrdé policejní zákroky protestující nezastrašily a opozice proti Lukašenkově vládě se rozšířila v podobě stávek do velkých státních továren, které byly dlouho pokládány za hlavní baštu Lukašenkovy podpory.
Unie dál vyzývá, Rusko váhá
Evropská unie, která odmítla Lukašenkovo znovuzvolení, vyzvala běloruské vedení k dialogu s opozicí. „Očekáváme, že běloruské úřady zastaví trestní stíhání a namísto toho zahájí dialog s cílem najít poklidné řešení nynější krize," řekla Nabila Massraliová, mluvčí EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Předseda Evropské rady Charles Michel dodal, že cílem EU je zastavit násilí proti běloruským protestujícím a dalším občanům a zajistit, že tato bývalá sovětská republika nesklouzne do ekonomického nebo vojenského chaosu.
Bělorusko je blízkým spojencem Moskvy a nynější krize je zkouškou pro Kreml, který se musí rozhodnout, zda podrží Lukašenka, anebo se pokusí zosnovat předání moci jinému vůdci, napsal Reuters. Napětí v Bělorusku je ovšem problémem i pro západní země. Bělorusko sousedí s Polskem, Litvou a Lotyšskem, které představují hranici NATO.
Evropští oficiální činitelé se ovšem snaží zabránit opakování nepokojů, které před šesti lety zachvátily Ukrajinu. Při nich lidové povstání svrhlo proruského vůdce, což vyvolalo vojenský zásah Moskvy a začátek nejkrvavějšího současného konfliktu v Evropě.
„Bělorusko není Ukrajina. Místní lidé neusilují o těsnější vztahy s EU,“ řekl agentuře Reuters představitel EU, který si nepřál být jmenován. Unie se podle jeho slov snaží povzbudit běloruské úřady, aby vyjednávaly s opozicí, a zároveň aby se „nezměnila geopolitická rovnováha Běloruska mezi EU a Ruskem“.