Článek
Poprvé v dějinách ji povede nacionalistická a protiimigrační Nová vlámská aliance (N-VA). Ta se již v letech 2014 až 2018 podílela na vládě, ale nikdy neměla post premiéra. Strana žádá co největší autonomii pro Vlámsko i Valonsko. De Wever stojí v čele strany N-VA od roku 2004, za dvacet let ji z okrajové strany s jedním poslancem proměnil v jednu z největších politických sil v zemi.
Čtyřiapadesátiletý lídr, který dvanáct let působil jako starosta druhého největšího města Belgie a důležitého přístavu Antwerpy, je tak prvním vlámským bojovníkem za nezávislost v čele belgické federální vlády. On a čtyři strany jeho koalice povedou zemi dále doprava, předpokládá agentura AFP.
Belgickému premiérovi někdo poslal strychnin
Politické strany v Belgii se v pátek takřka po osmi měsících od voleb dohodly na vládní koalici. Koalici budou za vlámskou část země tvořit De Weverova nacionalistická N-VA, která se po loňských červnových volbách stala nejsilnější politickou stranou v Belgii, socialisté ze strany Vooruit a Křesťanskodemokratická a vlámská strana (CD&V). Za frankofonní část Belgie se k vládě připojí liberální Reformní hnutí (MR) a centristická strana Angažovaní (Les Engagés).
Sestavení vlády nebývá v Belgii snadným úkolem. Belgie navíc drží světový rekord v délce sestavování nové vlády. V letech 2010 a 2011 na to její politici potřebovali 541 dní. Složitá byla situace i po loňských volbách, které vyhrály pravicové a centristické strany jak ve vlámsky mluvící severní části země, kde je to obvyklé, tak i na frankofonním jihu.
Ozbrojený muž se pokusil vtrhnout do kanceláře belgického premiéra
