Hlavní obsah

Barmskou ambasádu v Londýně obsadili zastánci puče, velvyslance vyhodili

Novinky, drk
Londýn

Barmskou ambasádu v noci na čtvrtek obsadili podporovatelé vojenského puče. Vojenský atašé zbavil dosavadního velvyslance Kyawa Zwara Minna funkce a do budovy ho už nevpustil. Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí barmské vlády musí respektovat. Minn s vojenským pučem ve své zemi nesouhlasil a opakovaně volal po propuštění barmské vůdkyně Aun Schan Su Ťij.

Foto: Toby Melville, Reuters

Barmský velvyslanec Kyaw Zwar Minn nebyl vpuštěn zpět na ambasádu

Článek

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích říká, že velvyslancova práce končí až v momentě, kdy je informována hostitelská země.

Minn uvedl, že věří, že britská vláda nový režim v Barmě neuzná, a tudíž nepřijme ani nového velvyslance. Vyzval také k propuštění svržené šéfky barmské vlády Su Ťij a řekl, že hodlá spolupracovat s kýmkoli, kdo „přinese do Barmy demokratickou změnu”. Již v březnu varoval, že v jeho rodné zemi hrozí občanská válka.

Foto: Alastair Grant, ČTK/AP

Kyaw Zwar Minn v konverzaci s londýnskými policisty

Reakce britské strany na sebe nenechala dlouho čekat, ovšem vyzněla dost dvojznačně. Chování přívrženců puče odsoudil ministr zahraničí Dominic Raab, který postup nového vedení ambasády označil za „šikanu”, samotné ministerstvo ale poté vydalo stanovisko, v němž resort potvrdil, že barmská vláda Minnovo působení v Londýně ukončila a britská diplomacie toto rozhodnutí musí respektovat.

Veřejnoprávní stanice BBC uvedla, že nyní ambasádě šéfuje zástupce velvyslance Chit Win coby chargé d’affaires. Ten diplomatickou misi řídí v době nepřítomnosti velvyslance.

Už přes 500 obětí

Barmská armáda převzala moc v zemi 1. února. Svrhla tamní vládu a vyhlásila výjimečný stav. Armáda své kroky zdůvodnila údajnými podvody při loňských listopadových volbách, v nichž vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij.

Nejkrvavější den od převratu. V Barmě za den zemřelo nejméně 114 lidí, včetně dětí

Svět

Pár dní na to začaly v zemi protesty, kterých se účastní stovky tisíc lidí. Podle údajů nezávislé lidskoprávní organizace na podporu politických vězňů (AAPP) zabily bezpečnostní složky v souvislosti s demonstracemi už přes 500 civilistů.

Výběr článků

Načítám