Článek
V deníku Ouest France se objevila karikatura s muži připoutanými ke vztyčeným tužkám s titulkem Zločin proti svobodě. L’Humanité na titulní stránce, jíž dominuje černá, napsal Vraždí se svoboda.
Le Figaro použil podobný titulek pro svůj příspěvek Zavražděná svoboda, pod nímž je fotografie dvou atentátníků střílejících ještě těsně před nastoupením do automobilu, v němž ujeli z místa činu.
Ředitel redakce deníku Le Figaro Alexis Brézet svůj příspěvek nazval lakonicky Válka.
„Středeční útok na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo je válka, kterou nevedou vojáci, ale metodičtí a organizovaní vrahové. Byla vyhlášena skutečná válka islámského fanatismu proti Západu, Evropě a demokratickým hodnotám. Prvním úkolem v této situaci je sjednotit se a druhým vyzbrojit se nejdříve morálně, pak politicky a právně a potom je třeba udeřit. Bez slabosti a malomyslnosti. Jsme-li ve válce, musíme zvítězit,” napsal.
Deník La Libération vyšel rovněž s černou titulní stránkou a s titulkem Všichni jsme Charlie. Aujourd’hui en France se rozhodl pro fotografii zástupu lidí nesoucí heslo solidarity s oběťmi Je suis Charlie (Jsem Charlie) a pro titulek Svobodu nezavraždí.
Deník Les Echos ocenil jednoho ze zabitých karikaturistů Charba a na své titulní stránce otiskl jeho poslední kresbu. Le Télégramme na černém podkladu své první stránky otiskl jména obětí překrytá velkým Zavražděni.
Velké americké deníky karikatury neotiskly
Mnohé listy si všímají faktu, že největší americké deníky se rozhodly neotisknout kontroverzní karikatury proroka Mohameda, které se objevily v Charlie Hebdo.
Vyhnuly se jim The New York Times i Wall Street Journal. Redakce vysvětlují, že jim jejich etická pravidla neumožňují zveřejnit materiál, který by se mohl dotknout náboženského vyznání některých občanů.
Profesor Sorbonny Jean Christophe Gallien v La Tribune poukazuje na epický rozměr útoku, jehož místo i čas byly naprosto přesně naplánovány.
Upozorňuje ale také na to, že v současné společnosti individuálního i kolektivního voyerismu se stávají diváci mediálními spolupachateli, protože atentátníci si byli dobře vědomi toho, že budou nafilmováni a že snímky se okamžitě rozletí celým světem. Profesionální teroristé si jsou dobře vědomi mimořádné citlivosti, ba křehkosti západních společností, soudí Gallien.