Článek
Přimlouval se za australský systém, jenž zakazuje jakékoliv přistání nelegálních migrantů na jejich území. V neděli, kdy se pozornost soustředila na fotbal a jiné sportovní události, na Babišovu odpověď reagoval jen Roberto Fico (43), předseda italské Poslanecké sněmovny: „Cesta do pekel znamená neumět chápat problémy v optice solidarity. Kdo nepřijímá kvóty, by měl být příslušně postižen sankcemi.“
Hněv na Visegrád
K solidaritě partnerů se vyjádřil Manlio Di Stefano (37, náměstek italského ministra zahraničí): „Není žádný soulad se zeměmi Visegrádské skupiny, a to nejen kvůli kritice českého premiéra Babiše na adresu Itálie. Nýbrž proto, že všeobecný náhled čtyř zemí V4 se pronikavě liší od našeho. My věříme a usilujeme o spojeneckou a solidární Evropu, která by fungovala a rostla společně. Oni nečiní nic podobného.“
Ledové výroky přicházející z Prahy a Budapešti přiměly opět italský tisk ke kritice ministra vnitra Mattea Salviniho (45), stoupence nesmlouvavého postoje vůči ilegální migraci.
„Nakonec se ukázalo, že pochopení pro náš problém přišlo od tradičních partnerů, které on neustále kritizuje, zatímco z Vídně, Mnichova či Budapešti jsme opět slyšeli neustálé ne. Skutečně nechápu, jací spojenci to jsou, a možná přišel okamžik, abychom začali konkrétně jednat o dvourychlostní Evropě,“ napsal Maurizio Molinari, šéfredaktor turínského listu La Stampa.
Maurizio Martina (48, tajemník opoziční Demokratické strany) mu přizvukoval: „Salvini by měl nyní pochopit, že je úspěch, že Evropa konečně chápe problém migrantů jako problém celé Unie. Ale měl by vzít na vědomí, že zájmy zemí V4 jsou v příkrém rozporu s našimi zájmy.”
Je to jen začátek, shoduje se tisk
Conte označil vstřícnost sedmi zemí, které přijmou po padesáti migrantech převážně ze Somálska, Súdánu a Nigérie, za částečné vítězství: „Podařilo se nám prosadit princip, že problém migrace je problém Evropy. To znamená, že dohoda, kterou jsme podepsali koncem června v Bruselu, přináší první plody.“
Deník La Repubblica to považuje jen za začátek delší cesty. „Je samozřejmé, že tady jde o princip. Nikdo se nemůže domnívat, že když si jakýkoliv stát Unie vezme 50 uprchlíků, problém migrace se vyřeší. Je jasné, že je zapotřebí silné akce především v Libyi. Ale pro Itálii z politického hlediska bylo nutné pocítit, že konečně nemusí čelit situaci sama a že se může opřít o solidaritu partnerů,“ napsal.