Článek
„Společně jsme prosadili, že nebudou kvóty a nikdo nám nebude diktovat koho přijmeme. Mám jiný názor na Frontex než pan Juncker. Itálie, Řecko, Španělsko a Malta žádný Frontex nepotřebují. Potřebujeme peníze na zastavení ilegální migrace přes severní Afriku,“ řekl český premiér. Podle Babiše by bylo vhodnější než investovat do posílení Frontexu použít evropské peníze na dohodu se zeměmi severní Afriky po vzoru dohody mezi EU a Tureckem.
Pellegrini novinářům řekl, že evropskou stráž chápe jako koordinační orgán. „Když mají narůst počty lidí, kteří ochraňují naše hranice, tak by to měli být primárně vojáci pobřežní stráže nebo vojska italské armády či policie, maltské, řecké, španělské, portugalské a tak dále,” uvedl. „Není správné, abychom měli paralelně italskou pobřežní stráž a budovali ještě další malou armádu pod hlavičkou Frontexu. Měli bychom pomáhat přímo Itálii a dalším zemím,“ dodal předseda slovenské vlády. Evropská agentura by se podle něj měla starat o management.
Pellegrini potvrdil, že v otázce migrace mají obě země stejný postoj. „Jsme za to, abychom chránili vnější hranice. Na summitech jsou další lídři, kteří jsou vděční za to, jaké názory prezentuje Slovensko a Česko, protože je pak nemusí říct otevřeně oni. Ticho s námi souhlasí,“ konstatoval. „Unie má řešit příčiny, nikoliv nutit jiné země, aby sanovaly selhání některých jiných zemí,“ dodal Pellegrini.
Babišovi vadí růst nákladů na evropskou stráž. „Náklady byly asi 1,7 miliardy euro (43,3 miliardy korun), teď komise navrhuje deset miliard (254,5 miliardy korun),” uvedl.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker
Šéf komise Jean-Claude Juncker minulou středu v Evropském parlamentu oznámil záměr do roku 2020 posílit evropskou stráž z nynějších několika stovek na 10 000 lidí s vlastním vybavením a daleko silnějším mandátem. Předseda Evropské rady Donald Tusk chce názor na plán EK slyšet od šéfů států vlád a zemí EU ve čtvrtek při jejich neformální schůzce v Salcburku.
Plán rozšířit Fontex odmítl i maďarský premiér Viktor Orbán. „Vítáme, že Evropská unie místo kvót (na přerozdělování migrantů) konečně obrací pozornost k ochraně hranic,” řekl podle tiskových agentur Orbán, „nicméně není správné, že bychom měli přijít o naše právo chránit hranice a že Brusel chce místo nás převzít odpovědnost.”
„Nedovolíme nikomu, aby nám vzal byť jediné písmenko z našeho práva na kontrolu vlastní hranice. Dokážeme lépe kontrolovat hranici než kdokoli v Bruselu,” zdůraznil Orbán v projevu, jímž zahájil podzimní zasedání maďarského parlamentu. Zároveň obvinil Evropskou komisi, že jí vlastně jde o usnadnění imigrace: „Cílem Bruselu není chránit hranice Evropské unie, nýbrž spíše vytvořit přijímací službu ke zvládnutí imigrace než k jejímu zastavení.”
Rakousko se plán snaží prosadit
Naopak rakouský kancléř Sebastian Kurz, který je také proti migraci, při své návštěvě Francie plán podpořil a vyzval jihoevropské země, aby si při zvládání přílivu uprchlíků „nechaly pomoci”. Kurz, jehož země v současné době předsedá Radě EU, se tak vyjádřil s ohledem na skeptický postoj zemí jako Itálie či Španělsko k plánovanému rozšíření kompetencí unijní pohraniční agentury Frontex. Kurz nyní objíždí evropské metropole a snaží se získat pro tuto myšlenku i další země.
V neděli se Kurz sešel v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, s níž se shodl, že je zapotřebí zlepšit ostrahu vnějších hranic Evropské unie. V úterý bude na stejné téma mluvit v Římě s italským premiérem Guiseppem Contem.
Rakousky premiér Sebastian Kurz a francouzský prezident Emmanuel Macron před Elysejským palácem.
Posílení agentury Frontex podpořil při jednání s kancléřem Kurzem i francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlásil, že je zapotřebí ”zajistit lepší kontrolu příchodu migrantů posílením agentury Frontex a lepším dialogem se zeměmi původu a s tranzitními státy”.
Spolupráce v obraně
Premiéři ČR a Slovenska ve společném prohlášení ke schůzce vlád uvedli, že v době zhoršujícího se bezpečnostního prostředí by měly členské státy EU spolu se spojenci v rámci NATO věnovat větší pozornost otázkám obrany a obranné spolupráce. EU by podle Babiše a Pellegriniho měla převzít roli globálního hráče i v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti. Slovensko i Česko také hodlají nadále podporovat vstup zemí západního Balkánu do EU. Členové vlád diskutovali také o spolupráci ve zbrojním průmyslu při přezbrojování obou armád.
O spolupráci při modernizaci armády při setkání v Praze minulý týden hovořili i náčelníci generálního štábu české a slovenské armády Aleš Opata a Daniel Zmeko. Zmeko podotkl, že hledali možné společné průniky v přezbrojení, ve kterých by byl prostor pro úspory. Podle Opaty se možná spolupráce týká hlavně oblasti přezbrojení a výstavby pozemních sil. V minulosti se o možnosti společných nákupů se sousedními zeměmi mluvilo, uskutečnit se je ale nepodařilo.
Společné zasedání české a slovenské vlády v Košicích
Na společné oslavy stého výročí vzniku Československa přijede slovenská delegace do Prahy 27. října a česká delegace se pak zúčastní oslav 30. října na Slovensku. Domluvili se na tom členové české a slovenské vlády. Podle slovenského Pellegriniho je potřeba vzájemné česko-slovenské vztahy dál rozvíjet a nespoléhat se pouze na minulost ve společném státě: „Bylo by velkou chybou, pokud bychom spoléhali na jakýsi automatismus pokračování našich výjimečně blízkých vztahů kvůli tomu, že jsme 74 let žili ve společném státě.”
Předseda slovenské vlády s nadsázkou označil českého premiéra Andreje Babiše, který se narodil v Bratislavě, za příklad toho, že Česká republika garantuje práva pro všechny občany Evropské unie. Vyjádřil však obavy, že mladí Češi a Slováci přestávají rozumět řeči druhého národa.
