Hlavní obsah

Ázerbájdžán přepravuje pod diplomatickým krytím stovky tun zbraní, zapojilo se i Česko

Novinky,
Sofie

Ázerbájdžán patří k zemím, které se nejvíce podílejí na obchodu se zbraněmi, i když sám velký zbrojní průmysl nemá. Jeho letectvo a aerolinky Silk Ways však tyto zbraně přepravují, často pod diplomatickým krytím, takže se náklad nekontroluje. Mnohé zbraně skončily v rukou radikálů na Blízkém východě včetně Islámského státu, jak uvedl server Real Clear Defence a naznačil bulharský list Trud. Ten získal dokumenty o transportech přes Anonymous Bulgaria.

Foto: Profimedia.cz

Ázerbájdžánské aerolinky Silk Way používají i nákladní Boeingy 747 8F.

Článek

Dokumenty ukazují, že z Balkánu byly přepraveny stovky tun zbraní a munice do ohnisek konfliktu na Blízkém východě i v Afghánistánu. Mnohé obchody přitom byly velmi sporné a zbraně se přepravovaly na palubách civilních letadel, což IATA nedovoluje. Lety ale měly diplomatické krytí.

Nejspornější jsou transfery pro Saúdskou Arábii, pro kterou Ázerbájdžánci v letech 2016 a 2017 uskutečnili 23 letů, kdy byly letouny napěchované zbraněmi a municí z Bulharska a Srbska. Saúdské síly přitom využívají takřka výhradně zbraně západní provenience. Rijád ale podporuje různé radikální skupiny v Sýrii a v Jemenu, kde vede otevřenou válku.

Dva lety z 28. dubna a 12. května letošního roku mířily z Baku přes Burgas a Džiddu do Brazzavillu. Letadla vezla minometné a raketové granáty a bezzákluzová děla SPG-9 a granátomety GP-25. Stejné typy zbraní viděla ve výzbroji Islámského státu irácká armáda, radikálové s nimi i pózovali. Mezipřistání v Džiddě trvala přes 12 hodin, takže není jasné, zda se zbraně vyložily v Saúdské Arábii nebo je dostala konžská republikánská garda.

Ázerbájdžánské vojenské letadlo přitom vloni 5. března přepravilo i 1700 kusů raketových granátometů RPG 7 a 2500 granátů od bulharského výrobce. Náklad byl určen pro saúdské ministerstvo obrany. Při diplomatických letech letos 18. a 28. února bylo pokaždé přepraveno 5080 granátů PG-7V a 24 978 granátů RGD-5.

Také tato v Bulharsku vyrobená munice byla vidět na videích Islámského státu. Letos v únoru a v březnu aerolinky Silk Way při diplomatických letech přepravily 27 350 raket ráže 128 mm Plamen a deset tisíc raket ráže 122 mm pro raketomety Grad o celkové váze 350 tun. Vyrobeny byly v Srbsku a přepravu si objednala kyperská firmy Fameway Investment.

Lety do Afriky

Zbraně však mířily i do Afriky. Vloni 26. února letěl stroj ázerbájdžánských ozbrojených sil ze Spojených arabských emirátů do Brazzavillu. Naložil dvě obrněná vozidla a jeden lexus. Měly sloužit republikánské gardě v Kongu. Zda je obdržela, není jasné. Stroj měl mezipřistání v Súdánu, odkud pokračoval další den. Na území Súdánu přitom probíhá několik konfliktů včetně dárfúrského. Náklad byl placen v hotovosti v dolarech.

Foto: Profimedia.cz

Nákladní Il-76 ázerbájdžánských aerolinek Silk Way

Přes Brazzaville letěla na přelomu srpna a září 2015 dvě letadla do Burkiny Faso, která si objednala ázerbájdžánská firma CHAZ a srbská Yugoimport. Vezly munici ráže 7,62, pušky včetně ostřelovačských a srbských M-12 i kulomety Coyote, které byly vidět opět ve výzbroji syrských radikálů v oblasti Idlíbu. Stroje měly technická mezipřistání v Saúdské Arábii a v Turecku, což ale neznamená, že tam zbraně určené pro Kongo skončily. O týden později se uskutečnil pokus o převrat v Burkině Faso.

Hlavním zákazníkem jsou americké firmy 

Největšími objednavateli ale byly americké firmy, které dodávají americkým ozbrojeným silám, zejména těm speciálním, nestandardní zbraně. Tři americké firmy uzavřely s americkými ozbrojenými silami kontrakt na dodávku těchto zbraní za miliardu dolarů. Největší společností je Alliant Techsystem Operations s kontrakty pro Pentagon za 490 miliónů dolarů. Ta přepravovala tuny granátů ze Srbska do Afghánistánu pro místní ministerstvo obrany při diplomatických letech.

Jiná americká firma Chemring Military Products má s Pentagonem smlouvu na dodávky těchto zbraní od výrobců v Srbsku, Bulharsku a Rumunsku za 302 miliónů dolarů. Většina jich šla do Iráku a Afghánistánu. V jednom případě, a to vloni 18. října, aerolinky Silk Ways přepravily pro tuto firmu 15,5 tuny raket ráže 122 mm nakoupených v Rumunsku. Mířily do Afghánistánu, ovšem stroj měl mezipřistání v pákistánském Láhauru, který leží stranou. To vedlo bulharský list ke spekulacím, kam vlastně byly určeny. Také mezipřistání v Baku občas vyvolávají pochyby, zda zbraně nekončí na tamním trhu a nevyužívají se v konfliktu v Náhorním Karabachu.

Český obchod

Přes Ázerbájdžán vyvážejí i české firmy. Čtrnáct letů podnikly aerolinky Silk Way v prosinci 2015 z Ostravy, každý se 40 tunami zboží. Do Ázerbájdžánu letěly stroje přes izraelskou Ovdu, kde byla dvouhodinová zastávka. Přes Ovdu vedlo i pět letů v letošním roce pro izraelskou zbrojovku Elbit, kdy se přepravovaly houfnice a raketomety. Ještě podivnější byl let pro pražskou firmu Real Trade a izraelskou zbrojovku Elbit z Brna přes Tel Aviv do Bratislavy a Ázerbájdžánu s Tatrami T-815. Zda se někde vykládalo a nakládalo, jasné není.

Diplomatické lety se využívají pro rychlou přepravu zbraní na palubách civilních letadel pro americké, německé a dánské jednotky nasazené v zahraničí i pro dodávky zbraní spojencům, jako je afghánská armáda a policie nebo kurdské milice a pešmergové. Ti dostali letos v březnu tři sta tun zbraní a munice. Výhodou je, že jsou vyňaty z kontrol.

Podle dokumentů, které měl list Trud k dispozici, a otiskl je, ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí instruovalo své zastupitelské úřady v Bulharsku i v dalších evropských zemích, aby zařídily diplomatické krytí pro lety Silk Way se speciálním nákladem. Ambasády zaslaly žádosti na ministerstva zahraničí.

V řadě zemí to ministerstva povolila, kromě Bulharska také Rumunsko, Srbsko, Turecko a Řecko, ale také Polsko, Maďarsko, Německo, Velká Británie, Slovensko a též Česká republika.

Ve světle těchto obchodů pak hrozivě vyznívají slova prezidenta Miloše Zemana, který letos na zahájení zbrojařského veletrhu IDET horoval pro volnější obchod se zbraněmi. Podle něj vývoz brzdí licenční politika MZV, když „naprosto nevhodným způsobem omezuje náš export do neembargovaných zemí pod záminkou, že je zde riziko reexportu do zemí už nikoliv tak bezpečných“. [celá zpráva]

Výběr článků

Načítám