Článek
„Máme dohodu. Máme historické řešení po více než 25 letech. Naše dohoda zahrnuje název Republika Severní Makedonie pro univerzální použití,“ oznámil předseda makedonské vlády.
Tento název má být podle dohody používán v mezinárodních i vnitrostátních záležitostech. Mezi podmínkami řecké strany je schválení příslušných změn v makedonské ústavě. Řecký zákonodárný sbor má o ratifikaci dohody hlasovat až po splnění závazků plynoucích z dohody makedonskou stranou. Schválit ji musí makedonský parlament a Makedonci o ní budou hlasovat v referendu.
| Spor o název Makedonie |
|---|
| Spor o název republiky, která začátkem 90. let vyhlásila nezávislost na Jugoslávii, trvá už více než čtvrtstoletí, Řecko totiž proti používání jména Makedonie protestuje od počátku. Atény si toto pojmenování vyhrazují pro část svého území, protože se považují za dědice antické Makedonie. Ta víceméně zabírala území, jež dnes připadá Řecku, v pozdějších staletích však oblast nazývaná Makedonie zasahovala také na území někdejší jugoslávské republiky i do Bulharska, Albánie a Srbska. |
| Makedonie byla (vedle Černé Hory, která opustila svazek se Srbskem v roce 2006) jedinou zemí bývalé Jugoslávie, která získala nezávislost bez válečného konfliktu. Stalo se tak již v závěru roku 1991, když se v zářijovém referendu Makedonci vyslovili pro nezávislost, která byla slavnostně vyhlášena 15. září. Svrchovanou a samostatnou republikou byla vyhlášena 17. listopadu 1991, kdy parlament ve Skopje přijal novou ústavu. |
| Mezinárodní společenství ovšem přijímalo nový stát váhavě, právě kvůli postoji Řecka, které nakonec dosáhlo toho, že do Organizace spojených národů byla Makedonie přijata až 8. dubna 1993, a to pod prozatímním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia, FYROM). Ten se oficiálně používá i v řadě dalších organizací včetně EU nebo NATO. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznává pod názvem Makedonská republika. |
| Zdroj: ČTK |
Obě země vedou spor o název Makedonie, který Skopje přijalo po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řekové ho totiž považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.
V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Dohoda premiérů ale ještě vůbec neznamená, že se ji podaří realizovat. Jsou proti ní opozice v obou zemích, přičemž v Řecku i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA strana Nezávislí Řekové. Její předseda Panos Kamenos v úterý zopakoval, že dohodu nepodpoří, pokud bude nový název bývalé jugoslávské republiky obsahovat slovo Makedonie. V Řecku se proti takové dohodě konaly velké protestní mítinky.
Podobné velké akce nesouhlasu se konaly i v Makedonii. Zaev nemá pro dohodu podporu nejsilnější parlamentní strany VMRO-DPMNE, která je nyní v opozici. Bez hlasů jejích poslanců v zákonodárném sboru neprosadí změnu ústavy požadovanou Aténami.