Článek
Podle Nehammera není v Rakousku běžnou praxí vydat zákaz držení zbraní všem, kteří byli odsouzeni za terorismus. Zákaz vydává policie individuálně. V případě Kujtima Fejzulaiho to mělo udělat příslušné vídeňské policejní ředitelství. Proč policie zákaz nevydala, ministr neuvedl. Podle něj na otázku odpoví až výsledky vyšetřování, které ještě neskončilo.
V předběžné zprávě, kterou v prosinci zveřejnila vládní vyšetřovací komise, se píše, že se rakouská policie i zpravodajci ve Fejzulaiově případě dopustili vážných chyb. Nezjistili, že se sice do programu deradikalizace zapojil, ale nikdy nebyl organizací DERAD označen za deradikalizovaného. Přesto ho úřady nechaly předčasně propustit, není jen jasné, zda úřady přímo ošálil a dovedně před nimi skrýval své názory, nebo ho automaticky za deradikalizovaného považovaly, takže mohl být předčasně propuštěn.
Velká razie na radikály v Německu. Kvůli vazbám na útočníka z Vídně
Úřady nejen zanedbaly sledování atentátníka, ale chybovaly i při vyhodnocení informace, kterou jim poskytla slovenská tajná služba. Ta rakouské zpravodajce informovala, že se Fejzulai pokusil v Bratislavě nakoupit munici do automatické pušky. Vyšetřovací komise nicméně zdůraznila, že mezi pochybeními úřadů a atentátem nelze hledat příčinnou souvislost.
Rakouští zpravodajci před atentátem ve Vídni chybovali
Dvacetiletý radikální islamista zavraždil 2. listopadu v centru Vídně čtyři lidi a přes dvě desítky osob zranil. Fejzulai byl Rakušan, jeho rodiče pocházejí z albánské menšiny v Severní Makedonii. Policie jej při útoku zastřelila.
Vypadněte, křičela policie. Mysleli jsme, že jsou to petardy, líčí svědci z Vídně
V roce 2018 se pokusil dostat do Sýrie a připojit se tam k teroristické organizaci Islámský stát. Kvůli tomu byl odsouzen za terorismus. V prosinci 2019 byl ale podmínečně propuštěn s tím, že se bude účastnit programu deradikalizace.