Ať žije Izrael, minulost zapomenuta. Jak Marine Le Penová očišťuje stranu a hledá spojence

„Byly to čistokrevné pogromy na Židy na izraelské půdě. (…) Něco takového je absolutně nepřijatelné,“ uvedla Marine Le Penová před pár dny na půdě francouzského parlamentu k teroristickým útokům hnutí Hamás ze dne 7. října 2023.

O šest let dříve, v předvolební kampani v roce 2017, ovšem mluvila tatáž Le Penová na adresu Židů docela jinak. „Podle mého přesvědčení Francie není vinna,“ řekla tehdy v souvislosti s nacisty nařízeným, avšak francouzskou policií provedeným zátahem na Židy ve Francii ve válečném roce 1942. 

V síti represivních složek tehdy uvázlo více než 13 000 Židů, z nichž se konce 2. světové války dožila ani ne tisícovka.

Mnozí komentátoři v této „otočce“ vidí nejen čistý oportunismus, ale hlavně snahu oddémonizovat Národní sdružení (RN), jehož byla Le Penová v letech 2011 až 2022 předsedkyní a v němž nyní působí jako šéfová parlamentní frakce.

Podle nich jde o pokus zatlačit do ústraní problematickou minulost jak RN, tak i její přímé předchůdkyně Národní fronty. Tu založil Le Penové otec Jean-Marie Le Pen, nechvalně proslulý mj. bagatelizací holocaustu a dlouhou řadou otevřeně antisemitských myšlenek.

Jak upozornil ředitel pařížského Centra pro studium politického radikalismu Jean-Yves Camus, citovaný listem The Guardian, válka v Izraeli a Gaze přišla pro Le Penovou jako na zavolanou. „Antisemitské excesy otce Le Penové pomalu upadají v zapomnění, také mu je už 95 let. (…) Mladí lidé si to už nepamatují. A na tuto voličskou skupinu Marine podporou Izraele míří,“ domnívá se výzkumník s tím, že umírněnější fasáda RN straně také časem může najít nějakého politického spojence.

Jiní upozorňují i na další část elektorátu, kterému chce být Le Penová zřejmě nově sympatická: na francouzské Židy. Těch v zemi žije na půl milionu, jde tedy o největší homogenní židovskou skupinu mimo území Izraele a USA. Ještě nedávno by její stranu zřejmě volil jen málokdo z nich, brzy to ale může být jinak.

V souvislosti s čerstvým růstem antisemitských útoků se podle některých analytiků Le Penová chce stylizovat do role ochránce francouzské židovské komunity, a to v kontrastu s mnohem početnější skupinou přistěhovalců z muslimských zemí, kterou Národní sdružení naopak dlouhodobě kritizuje.

Cécile Alduy, odborník na francouzskou politiku z americké Stanfordovy univerzity, to ovšem považuje za čistý kalkul. „Chce si tím (Le Penová, pozn. red.) jednak nakoupit židovské hlasy a ještě více přilákat lidi, kteří jsou už teď nevraživí vůči muslimům – tím, že lidem islámské víry jaksi automaticky podsouvá antisemitské myšlenky,“ tvrdí vědec.

Podle posledních sondáží veřejného mínění si Le Penové Národní sdružení nevede vůbec špatně – s podporou téměř 28 procent voličů je před evropskými volbami v rámci Francie s přehledem na čele pelotonu.