Ať nejsme za rasisty. Británie řeší pochybení v případu pákistánských gangů, které znásilňovaly nezletilé dívky

Oběťmi byly nejčastěji nezletilé dívky s problematickým rodinným zázemím, které dospělé Pákistánce v některých případech braly jako své partnery nebo jim sexem platily za cigarety a alkohol. Nejmladším známým obětem bylo v době znásilnění jedenáct let. Rutinně byly vystavovány brutálním sexuálním aktům, a když dělaly problémy, jejich predátoři jim vyhrožovali smrtí nebo znásilněním rodinných příslušníků. V jednom zaznamenaném případě polili dívku benzinem a vyhrožovali jí upálením, zmiňuje deník The Telegraph.

První důkazy o případu se začaly objevovat na začátku devadesátých let, když si správci pečovatelských domů v Rotherhamu všimli, že dívky v jejich péči z domova utíkají a nechávají se odvážet pákistánskými taxikáři. Přesto se členové násilnických gangů poprvé dostali před soud až v roce 2010. Vyvolalo to otázky, zda se úřady nerozhodly ponechat děti pákistánským predátorům, aby zabránily skandálu.

Labouristická vláda Keira Starmera nyní odmítá provést nezávislé národní vyšetřování skandálu, a to s poukazem na to, že už jednou proběhlo. Konalo se od roku 2015 do roku 2022 a vedla jej profesorka Alexis Jayová, která se kauze věnovala od té doby, co poprvé vyšla najevo. Toto vyšetřování důkazy o koordinované snaze skandál zakrýt nenašlo, ale pochybení odhalilo.

Jako hlavní problém identifikovalo trvalý nedostatek opatření na ochranu dětí a odezvu lokálních institucí, které dívkám, jež znásilnění nahlásily, buď nevěřily, nebo tvrdily, že si za ně mohou samy.

Zaznamenány byly i případy jednoznačného selhání policie, kdy byly dívky zadrženy kvůli opilosti, zatímco predátoři byli ponecháni na svobodě. V jednom případě policie zadržela otce, který se svou dceru pokusil z predátorova domova osvobodit.

Etnický a kulturní původ pachatelů a obětí ve skandálu jednoznačně sehrál roli. Jednotlivé agentury na ochranu dětí a policejní oddělení se často bály do případů vůbec pouštět ze strachu, že by mohly být obviněny z rasismu. I to přispělo k tomu, že se velké množství dílčích případů, které mohly pomoci k dřívějšímu odhalení rozsahu celé kauzy, řádně nevyšetřilo nebo nebylo posunuto na státní úroveň.

Během vyšetřování reakce lokálních úřadů v oblasti Manchesteru na hlášená znásilnění jeden z policistů dokonce vypověděl, že velitelé svým podřízeným kvůli vysokému počtu zadržených Pákistánců řekli, aby zkusili najít i pachatele „nějakého jiného etnika“.

Bývalý labouristický poslanec za Rochdale Simon Danczuk zase uvedl, že ho v době, kdy už byl skandál veřejnosti známý, kandidát na policejního komisaře Tony Lloyd nabádal, aby k etnickému původu pachatelů nepřitahoval pozornost a nepřipravil ho tak o hlasy muslimských voličů.

Obraz systematické operace imigrantů za účelem znásilňování nezletilých bělošek nyní na sociálních sítích šíří miliardář Musk, který se pustil i do politiky, a britská krajní pravice.

Výraznou většinu známých obětí tvoří skutečně bělošky, už první vyšetřování znásilňování v Rotherhamu, též vedené profesorkou Jayovou, ale uvedlo, že oběťmi byly i dívky asijského původu. U nich je ale z kulturních důvodů mnohem menší pravděpodobnost, že čin veřejně nahlásí.

Důvodem, proč je nyní ze zakrývání kauzy viněn přímo britský premiér Starmer, je to, že mezi lety 2008 a 2013 šéfoval státní prokuratuře, uvádí list Financial Times. Obvinění na jeho adresu se nejčastěji týkají případu z roku 2009, kdy se prokurátoři v Rochdale rozhodli neobvinit pachatele hromadného znásilnění, protože usoudili, že oběť nebude vnímána jako důvěryhodná. Podle dostupných informací se ale případ ke Starmerovi nikdy nedostal.

V roce 2011 se novým hlavním prokurátorem pro severozápad Anglie stal Nazir Afzal, právník pákistánského původu, který předchozí rozhodnutí zvrátil, což vedlo k odsouzení devíti mužů. K tomu bylo potřeba, aby prokuratura veřejně uznala svou chybu, a Afzalovo rozhodnutí tak učinit podle něj Starmer „stoprocentně podporoval“.

„Prokuratura předtím byla v případech sexuálního zneužívání mizerná, ale když Keir v roce 2013 odcházel, měla nejvyšší počet usvědčení v našich dějinách,“ zavzpomínal Afzal na svého bývalého nadřízeného, kterého teď Musk veřejně označuje za „komplice nejhoršího masového zločinu v dějinách Británie“.

Rozhodnutí neprovést nové nezávislé národní vyšetřování skandálu učinila ministryně pro ochranu žen a dětí Jess Phillipsová. Žádala ji o to městská rada Oldhamu, jež v minulosti podnikla vlastní šetření, jenže se ale týkalo pouze let 2011 až 2014. Když Phillipsová rozhodla, že bude lepší, když Oldham prostě provede další vlastní šetření, pravděpodobně netušila, že tím způsobí současnou vlnu konzervativní nevole.

Konzervativní vlády přitom na žádosti jednotlivých měst za své vlády reagovaly stejně, byť se mu také věnovaly. Britská vláda ještě pod dohledem Davida Camerona na vyšetření, zda nebyl celý skandál úmyslně zakryt, vynaložila přes 180 milionů liber (5,4 miliardy korun).

Phillipsová navíc poukázala na skutečnost, že by vláda nyní utrácela na nové vyšetřování, aniž by již byly implementovány závěry toho prvního. Ačkoliv tým profesorky Jayové do své zprávy zahrnul několik opatření, která by posílila ochranu britských dětí a zabránila opakování tak příšerného případu, do praxe z nich ani po téměř třech letech nebylo uvedeno jediné.