AstraZeneca nemá právo upřednostňovat Británii, smlouvy jsou si podobné, píše CNN

„Co nemohou dělat, je upřednostňovat jednoho z obchodních partnerů před jiným. Nemohou tedy říci EU ,nebudu vám dodávat, protože budu dodávat Spojenému království‘, a naopak,“ řekl CNN právník David Green z kanceláře Edwin Coe, který prostudoval obě smlouvy, ovšem jen ve zveřejněné podobě, kdy jsou některé části o objemu a termínu dodávek začerněné.

„Je tu mnoho podobností mezi těmito kontrakty včetně vyjádření o maximálním možném úsilí. Těžko to může být překvapením, když byly obě smlouvy podepsány v téže době,“ dodal právník.

Ve smlouvě s Británií je použita formulace, že výrobce podnikne ”maximální možné úsilí“, aby splnil své závazky ohledně termínů a objemu dodávek. Firma je dokonce může „aktualizovat a upravit“, pokud je to nutné. Ve smlouvě však také stojí, že AstraZeneca musí nejméně měsíc dopředu informovat ministerstvo pro obchod, energii a průmyslové strategie (BEIS) o finálním a už neměnitelném objemu a termínu dodávek.

Eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová přitom čelila tvrdé kritice, zda ona formulace o „maximálním možném úsilí“ ve smlouvě s EU neznamenala, že by EU získala slabší kontrakt, než má Spojené království.

I smlouva s britským ministerstvem tedy umožňuje krátit dodávky, když je nebude možné splnit. Právník vysvětlil, že termín „maximální možné úsilí“ ohledně plnění dodávek umožňuje firmě uniknout před právními důsledky, když by nebyla schopna plnit dodávky dle rozpisu.

Ředitel společnosti Pascal Soriot se hájil tím, že firma upřednostňovala britský trh a považovala to za férové, protože k dohodě o dodávkách pro Spojené království došlo dříve. EU tento postup kritizovala, Kyriakidesová to odmítla se slovy: „Odmítáme logiku, že kdo dřív přijde, je dřív obsloužen. To může platit u řezníka v sousedství, ale ne ve smlouvách.”

Jak ale zjistila CNN, smlouva s Británií byla podepsána 28. srpna 2020, tedy o den později než smlouva s EU, takže není žádný důvod, aby Británie byla obsloužena dříve.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock ale v únoru naznačil, že se výrobce zavázal upřednostnit Británii: „Neakceptoval bych smlouvu, která by umožnila dodávat oxfordskou vakcínu dalším zemím před námi. Dal jsem najevo, že bychom chtěli celou britskou veřejnost udržet v bezpečí, což je má hlavní odpovědnost coby ministra zdravotnictví.“

Podle CNN však v nezačerněné části smlouvy nic takového není. Ministerstvo dotaz CNN, zde se tato pasáž nachází v začerněné části nebo v jiné smlouvě, nezodpovědělo: „Britská vláda má dohodu s AstraZenekou na dodávku 100 milionů dávek vakcíny od Oxfordské univerzity a AstraZeneky a souhlasila s rozvrhem dodávek. Detaily jakékoli obchodní dohody mezi britskou vládou a AstraZenekou ohledně této vakcíny jsou obchodně citlivé.“

Britské ministerstvo v lednu CNN dokonce odmítlo poskytnout smlouvu s odvoláním na „bezpečnostní důvody“. Představitelka ministerstva Lucy Frazerová dokonce uvedla k zveřejnění smlouvy: „To ohrožuje bezpečnost vakcíny, což znamená riziko pro lidi.“

Dalším paradoxem je, že smlouva se začerněnými objemy dodávek byla dostupná online na stránkách ministerstva minimálně od 26. listopadu. Odkaz na ni však nebylo možné najít, pokud se nepoložil zcela přesně specifikovaný dotaz. Komentovat ji tak mohla i Evropská komise – kdyby ji dokázala najít.

Spor o dodávky vakcín od AstraZeneky vyústil v jednu z největších krizí po brexitu, kdy Brusel hrozil vytvořením hranice mezi Irskem a Severním Irskem a omezením vývozu očkovacích látek z EU do Británie. Británie začala vakcínou od AstraZeneky očkovat na začátku ledna.

Nedostatek vakcín je problém i v České republice. Panují navíc obavy, že očkovací látka od AstraZeneky je méně účinná, i když podle ministra Jana Blatného (za ANO) pro její odmítání není důvod. Některé evropské země doporučily použití této vakcíny jen u lidí mladších 65 let. Podle agentury AFP má účinnost 70 procent. Další vakcíny používané v ČR, tedy Pfizer/BioNTech a Moderna, mají přes 90 procent.