Článek
Žaloba tvrdí, že Assange pomáhal americkému analytikovi vojáku Bradleymu Manningovi, který si později změnil pohlaví a jméno na Chelsea, porušit zákon proti špionáži, když se zmocnil tajných informací. Manning získal řadu utajených dokumentů, které vedly mimo jiné k odhalení skutečnosti, že američtí vojáci v Iráku zabíjeli civilisty, a potvrzovaly existenci tajných základen CIA, kde se mučili zajatí lidé podezřelí z terorismu.
Assange ale popírá, že se spojil s Manningem, aby spolu prolomili hesla k počítačům. Manning do nich měl přístup z titulu své funkce, a tudíž nebylo nutné prolamovat hesla. Manning byl za získání dokumentů a jejich předání WikiLeaks odsouzen.
Politická motivace, tvrdí obhájci
Assangeovi advokáti namítají, že žaloba je politicky motivovaná a že ho v USA chtějí stíhat, protože zveřejnil utajené dokumenty, které ukazovaly, že se země dopouštěla válečných zločinů. Příznivci Assangeho, kteří v posledním týdnu demonstrovali proti jeho vydání, také zdůrazňují, že proces by byl útokem na svobodu tisku.
Daniel Ellsberg, který stál za únikem dokumentů Pentagonu o válce ve Vietnamu, řekl, že Assange jednal ve veřejném zájmu a proces v USA by nebyl spravedlivý. Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozil trest 175 let vězení.
Obhájci se před soudem soustředili na to, aby ukázali, že server WikiLeaks hrál klíčovou roli při odhalení sporných amerických postupů ve válkách v Iráku a v Afghánistánu. Zakladatel právní charitativní služby Reprieve Clive Stafford-Smiths zdůraznil, že šlo o hrubá porušení zákona, například když USA útočily drony v Pákistánu. Právě to pomohly prokázat dokumenty zveřejněné na WikiLeaks. Po jejich publikaci se zpřísnil systém autorizace použití dronů k útokům. Zároveň tyto akce přešly ze CIA pod armádu.
