Článek
Žaloba tvrdí, že Assange pomáhal americkému analytikovi vojáku Bradleymu Manningovi, který si později změnil pohlaví a jméno na Chelsea, porušit zákon proti špionáži, když se zmocnil tajných informací. Manning získal řadu utajených dokumentů, které vedly mimo jiné k odhalení skutečnosti, že američtí vojáci v Iráku zabíjeli civilisty, a potvrzovaly existenci tajných základen CIA, kde se mučili zajatí lidé podezřelí z terorismu.
Assange ale popírá, že se spojil s Manningem, aby spolu prolomili hesla k počítačům. Manning do nich měl přístup z titulu své funkce, a tudíž nebylo nutné prolamovat hesla. Manning byl za získání dokumentů a jejich předání WikiLeaks odsouzen.
Politická motivace, tvrdí obhájci
Assangeovi advokáti namítají, že žaloba je politicky motivovaná a že ho v USA chtějí stíhat, protože zveřejnil utajené dokumenty, které ukazovaly, že se země dopouštěla válečných zločinů. Příznivci Assangeho, kteří v posledním týdnu demonstrovali proti jeho vydání, také zdůrazňují, že proces by byl útokem na svobodu tisku.
USA rozšířily obvinění vůči zakladateli WikiLeaks Assangeovi
Daniel Ellsberg, který stál za únikem dokumentů Pentagonu o válce ve Vietnamu, řekl, že Assange jednal ve veřejném zájmu a proces v USA by nebyl spravedlivý. Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozil trest 175 let vězení.
Obhájci se před soudem soustředili na to, aby ukázali, že server WikiLeaks hrál klíčovou roli při odhalení sporných amerických postupů ve válkách v Iráku a v Afghánistánu. Zakladatel právní charitativní služby Reprieve Clive Stafford-Smiths zdůraznil, že šlo o hrubá porušení zákona, například když USA útočily drony v Pákistánu. Právě to pomohly prokázat dokumenty zveřejněné na WikiLeaks. Po jejich publikaci se zpřísnil systém autorizace použití dronů k útokům. Zároveň tyto akce přešly ze CIA pod armádu.
Pentagon potvrdil 35 let vězení pro Manninga
