Assange bojuje u britského soudu o poslední šanci, jak zvrátit vydání do USA

Podporovatelé dvaapadesátiletého Australana o nynějším procesu hovoří se slovy „teď, nebo nikdy“. Lidskoprávní nevládní organizace Amnesty International uvedla, že Assangeova prohra a jeho vydání do USA by „z investigativní žurnalistiky udělaly zločin“ a celosvětově by ohrozily svobodu médií. Pro propuštění Assange se vyslovila i Austrálie, jejíž občanství Assange má.

Žena obviněného Stella Assangeová podle deníku The Guardian prohlásila, že její muž „by mohl v letadle do USA sedět v řádu dní“, pokud u londýnského soudu neuspěje. „Jeho život je v ohrožení každý den, kdy zůstává ve vězení. Pokud bude vydán, zemře,“ dodala. Žádost o vydání původně britský soudce v roce 2021 zamítl s tím, že Assangeovi hrozí sebevražda, pokud bude poslán do americké věznice. Vyšší soudní instance však později po ujištění amerických úřadů rozhodnutí změnila.

Assange podle své manželky žádal o možnost účastnit se nynějšího řízení osobně, aby mohl se svými obhájci v soudní síni přímo komunikovat, což mu prý nebylo umožněno. Předchozí slyšení ohledně svého vydání do USA sledoval prostřednictvím videopřenosu.

Assangeův web WikiLeaks zveřejnil desítky tisíc tajných vojenských a diplomatických dokumentů, které vynesl americký armádní zpravodajský analytik Bradley Manning (nyní Chelsea Manningová). Soubory mimo jiné obsahovaly odhalení o úmrtích civilistů ve válkách v Iráku a Afghánistánu.

Zveřejněny byly též dokumenty určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po 11. září 2001, v roce 2015 informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů Jacquesa Chiraka, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollandea a v roce 2017 zveřejnil tisíce dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže.

Podle amerických vyšetřovatelů tím ohrozil životy informátorů a agentů. V USA, kde čelí obvinění ze špionáže, Assangeovi podle jeho právníků hrozí až 175 let vězení, podotkl web listu New York Times.

V červnu 2012 se Assange uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně, aby unikl vydání do Švédska, kde čelil vyšetřování kvůli obviněním ze sexuálního zneužití a znásilnění – ta byla později stažena. Na ambasádě zůstal dalších sedm let, než byl v dubnu 2019 vypovězen. Britská policie jej obratem zatkla za porušení podmínek kauce.

O několik týdnů později ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo obžalobu Assange ze špionáže. Manningová již byla odsouzena k 35 letům vězení, ale po sedmi letech byla propuštěna, když jí tehdejší americký prezident Barack Obama trest zmírnil.