Článek
Opozice ještě v neděli podle agentury Interfax ohlásila nepřetržité protesty v centru Jerevanu. Na náměstí Francie v centru arménské metropole začali demonstranti zřizovat stanové městečko, nehledě na potyčky s policií, a postavili barikády z popelnic a laviček. Demonstranti také přerušili automobilovou dopravu po náměstí, kde se spojují čtyři hlavní jerevanské třídy.
Půl roku po válce v Karabachu Ázerbájdžán hrozí, že obsadí další arménské území
„Zůstaneme zde do konce, neodcházíme domů. Od této chvíle toto náměstí a moc patří lidu. Stavíme stany,“ prohlásil na opoziční demonstraci místopředseda parlamentu Išchan Sagateljan. Slíbil také rozsáhlé akce občanské neposlušnosti. „Do centra Jerevanu nesmí vjet žádné auto. Vyhlašujeme také stávky,“ oznámil. Vyzval policisty, aby postupovali pouze v souladu se zákonem a neplnili nezákonné rozkazy.
Ještě v sobotu opozice ohlásila, že se sjednotila okolo požadavku demise předsedy vlády, kterému vyčítá jednostranné ústupky Ázerbájdžánu. Současně slibuje prohloubit vztahy s Ruskem.
Ázerbájdžánský dron napadl cíle v Náhorním Karabachu, kde jsou i Rusové
V Jerevanu se od 17. dubna konají protivládní demonstrace. Nová vlna protestů začala po Pašinjanově projevu v parlamentu, kde 14. dubna ohlásil, že je nezbytné ubrat na požadavcích ohledně postavení Náhorního Karabachu, ovládaného tamními Armény, a podepsat mírovou dohodu s Ázerbájdžánem, připomněl Interfax.
Náhorní Karabach ovládli na přelomu 80. a 90. let arménští separatisté. Boje si tehdy vyžádaly na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Další z kol otevřeného konfliktu mezi oběma znesvářenými stranami vypuklo na podzim roku 2020. Během několikatýdenní války Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si ponechala kontrolu nad většinou horské enklávy. Počet obětí předloňského konfliktu se odhaduje na 5600.