Arménie se obává, že oslabené ruské jednotky neochrání Karabach

Pašinjan ocenil působení ruských příslušníků mírových sborů, protože „se humanitární krize, která vznikla v důsledku nelegální blokády Lacčinského koridoru od 12. prosince, nepřeměnila v humanitární katastrofu“.

Pak podle agentury RIA Novosti vyjádřil naději, že v tom bude Moskva pokračovat, ale současně dal najevo obavy: „Doufáme, že Ruská federace bude tuto funkci dál plnit v plném rozsahu, ale pokud náš přítel a spojenec Ruská federace z jakéhokoli objektivního důvodu nemůže tuto funkci vykonávat, myslím si, že by se měla sama obrátit na Radu bezpečnosti OSN a varovat před hrozbou masakru civilního obyvatelstva a upozornit na nutnost uplatnění dodatečných mechanismů, které by tomu zabránily.“

Podle arménského předsedy vlády hrozí další útok ze strany Ázerbájdžánu: „Ázerbájdžánská státní propaganda dlouho vytvářela mediální pozadí pro rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Na zemi jsou už patrné tendence ke zvyšování eskalace. Naše hodnocení zůstává stejné: vojensko-politické vedení Ázerbájdžánu se připravuje na etnické čistky a genocidu proti lidu Náhorního Karabachu. V této souvislosti považuji za důležité a nedokladné, aby Arménie přijala opatření pro uplatnění mezinárodních mechanismů předcházení genocid. Zejména mluvíme o mechanismech předpokládaných v rámci OSN. Při této příležitosti jsem dal příslušné pokyny ministerstvu zahraničních věcí.“

Pašinjan dodal, že pokračuje práce na vyslání mezinárodní vyšetřovací mise do Lačinského koridoru a Náhorního Karabachu. Ta má podle něj vyvrátit tvrzení Baku, že Arménie přesunuje své vojáky do Náhorního Karabachu. Zmínil v této souvislosti i jednání loni v Praze, při kterém mu tvrdil ázerbájdžánský prezident, že Arménie má vojáky v Náhorním Karabachu.

Dohodu o ukončení bojů, při nichž dobyl Ázerbájdžán část Náhorního Karabachu a některé přilehlé okresy, zprostředkovala na konci roku 2020 Moskva. Pro Jerevan byla nevýhodná, protože se Arméni museli stáhnout z dalších území okolí Náhorního Karabachu, zabránila však úplné porážce arménských sil. Pašinjan už dříve obvinil Moskvu, že její „mírové síly neplní své závazky“, když v prosinci 2022 nedokázaly zajistit jedinou spojnici s Náhorním Karabachem přes Lačinský koridor.

Na konci loňského roku uvedl: „Lačinský koridor byl uzavřen Ázerbájdžánem a to je velké porušení těchto mezinárodních závazku“.

Už tehdy mluvil Pašinjan o nutnosti obrátit se na OSN: „Jestliže Rusko není schopné zajistit stabilitu a bezpečnost v Náhorním Karabachu, myslím, že by se mělo uskutečnit jednání v Radě bezpečnosti a posílit ruské bezpečností síly mandátem od Rady bezpečnosti nebo nastolit otázku vyslání dalších mezinárodních sil do Náhorního Karabachu.“ Rusko má podle dohody kontrolovat Lačinský koridor.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na to zareagoval slovy , že ruské mírové síly v Náhorním Karabachu jasně plní své úkoly, ale situace na místě je velmi obtížná.

Ruské jednotky v oblasti jsou slabé. Rusko přesunulo už v březnu 2022 část 15. samostatné gardové motostřelecké brigády - jediné jednotky v oblasti - z Náhorního Karabachu na Ukrajinu. Ukrajinský generální štáb uvádí, že z 1800 příslušníků této brigády nasazených na Ukrajině jich 400 padlo a 800 bylo zraněno.

Podle Institutu pro studium války Rusko ztrácí vojenský vliv v postsovětském prostoru od chvíle, kdy Moskva začala své vojáky stahovat ze základen v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, i z okupované části Gruzie, tedy v Jižní Abcházii a Osetii.