Článek
„V noci zůstala situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici napjatá. Nepřítel používal bezpilotní letouny zejména ve směru na Džermuk,“ uvedlo arménské ministerstvo. Dodalo, že od osmi ráno místního času Ázerbájdžánci nasadili při útoku ve směru na Džermuk a Verin Šoržu dělostřelectvo, minomety i další zbraně.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak obvinilo Arménii, že její dělostřelectvo pálí na ázerbájdžánské pozice, uvedl TASS s odvoláním na prohlášení úřadu. „Arménské ozbrojené síly porušily dohodu o příměří a v noci a ráno 14. září ostřelovaly z minometů a dělostřeleckých zbraní různé ráže pozice ázerbájdžánské armády v oblastech Lačin a Kalbadžar,“ stojí v prohlášení.
Ázerbájdžánská armáda začala ostřelovat Arménii
Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem podporovaným Tureckem, které se rozhořely v noci na úterý, si vyžádaly podle oznámení obou stran již nejméně 99 obětí. Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem. Dodržena nebyla ani dohoda o klidu zbraní, která měla platit od úterního rána. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval Baku a Jerevan k ukončení bojů.
Válčící Putin nabádá k míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Boje se odehrávají také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt v této oblasti na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou této enklávy. Porážce ale ani tehdy už Moskva nedokázala zabránit.
Rusko ztrácí vliv
Washingtonský Institut pro studium války (ISW) v této souvislosti uvedl, že Rusko kvůli neúspěchu ve válce na Ukrajině ztrácí sílu ovlivňovat dění v oblasti. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a svolal schůzi Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), kterou tvoří postsovětské země, ale Kreml neuvedl, zda splní své závazky v OSKB vůči Arménii, pokud bude ázerbájdžánský útok pokračovat.
ISW 13. března oznámil, že Rusko stáhlo 800 členů personálu z ruské základny v Arménii a prvků svého „mírového nasazení“ v Náhorním Karabachu, aby zacelilo ztráty ve svých jednotkách nasazených na Ukrajině z první fáze bojů. ISW od té doby nezaznamenal žádné přesuny ruských vojáků do oblasti.
V této souvislosti je potřeba také připomenout, že i na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem propukly přestřelky. Podle kyrgyzské pohraniční stráže tádžičtí vojáci na její členy stříleli z minometů. Potyčky na kyrgyzsko-tádžické hranici jsou časté. Letos koncem dubna si konflikt o vodní zdroj na hranicích mezi těmito postsovětskými republikami vyžádal nejméně šest mrtvých a desítky zraněných.