Článek
Video z Stěpanakertu ukázalo poničené budovy včetně jednoho činžáku a ulici plnou trosek. Ostřelování bylo tak silné, že město musel opustit i reportér televize Al-Džazíra Bernard Smith, podle něhož si vyžádalo nejméně pět obětí.
Úřady neuznaného Náhorního Karabachu uvedly, že při bojích bylo zabito dalších 21 vojáků a celková bilance obětí v řadách arménských ozbrojených sil tak stoupla na 223. Počet civilních obětí stoupl na 18. Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejňuje, ale uvedl, že v důsledku bojů už bylo zabito 25 ázerbájdžánských civilistů.
Reportér Smith, který odcestoval do Gori, dodal: „Lidé, kteří jsou stále ve Stěpanakertu, nám řekli, že ostřelování se opět obnovilo dnes ráno.“ Arménské ministerstvo obrany zveřejnilo na Twitteru informaci, že ázerbájdžánské síly s velkou intenzitou ostřelovaly Stěpanakert a Šušu raketami.
The enemy fired rockets at #Stepanakert and #Shushi with great intensity, at the same time resumed offensive operation on the S. of the Artsakh front. Fierce fighting engagements are ongoing. The units of the Defense Army are taking solid counterforce measures against the enemy .
— Shushan Stepanyan (@ShStepanyan) October 5, 2020
Ostřelování ázerbájdžánských měst
Ázerbájdžánské ministerstvo v obrany naopak uvedlo, že arménské jednotky ostřelovaly tři ázerbájdžánská města Bajlaga, Bardu a Tartar poté, co zaútočily v neděli na Gjadnžu a Mingecevir, tedy druhé a čtvrté největší město v zemi. V Gjandži se terčem útoku stala tamní vojenská základna s letištěm.
Palbu na Mingecevir ale popřela mluvčí arménské armády Šušan Stěpanjanová. Reportérka Al-Džazíry ale viděla na město dopadnout několik střel. Dvě dopadly nedaleko hydroelektrárny, další zasáhla centrum města a čtvrtá dopadla u porodnice, jejíž budovu poškodila, přičemž byli zraněni dva lidé. „Pokud by byla zasažena přehrada, mohlo by být zaplaveno až 17 ázerbájdžánských měst,“ upozornila novinářka Sinem Koseogluová.
The MoD of Armenia officially informs that the statements of the leadership of #Azerbaijan about an alleged attack from the territory of Armenia against Mingechaur is false. No fire was opened from #Armenia. This is the desperate convulsions of the #Azerbaijani side.
— Shushan Stepanyan (@ShStepanyan) October 4, 2020
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala přes 30 000 mrtvých a přes milion uprchlíků. Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor se nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
V Náhorním Karabachu padlo už 150 vojáků, Macron a Pašinjan odsoudili turecké vměšování
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli v televizním projevu podmínil příměří časovým rozvrhem stažení arménských vojáků z Náhorního Karabachu a okolního ázerbájdžánského území. Země podle něj třicet let čekala na znovunabytí svého území: „Náhorní Karabach je ázerbájdžánské území. Musíme se tam vrátit a vrátíme se tam.“ Alijev dodal, že se také Arménie musí omluvit ázerbájdžánskému lidu a uznat územní celistvost země. Jerevan tyto podmínky okamžitě odmítl.
K uzavření příměří vyzval v neděli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva, která podporuje Arménii – má na jeho území základny, ale zbraně dodala oběma stranám – je podle něj připravena pomoci při řešení konfliktu prostřednictvím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dodal, že Rusko znepokojuje rostoucí počet obětí.
V Náhorním Karabachu se tvrdě bojuje, Jerevan zvažuje uznání jeho nezávislosti