Článek
Vandalové vytrhali ze země všech deset kamenů, potvrdila televize ZDF s tím, že se tak ve Spolkové republice stalo vůbec poprvé. Protižidovské výpady spojené zejména s vyjadřováním nenávisti vůči Státu Izrael a voláním po jeho likvidaci mají v Německu v poslední době na svědomí zejména početní přistěhovalci z arabských a muslimských zemí.
Kameny zmizelých, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (zavadit pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Mají podobu malé čtverhranné dlaždice z betonu s hranou vždy deset centimetrů a jsou zakončeny mosaznou destičkou nesoucí text „Zde žil/a…“
Mluvčí potvrdil, že byla podána dvě trestní oznámeni - starostou města a také iniciativou Stolpersteine (Kameny zmizelých).
Podle policie případ vyšetřuje státní bezpečnost, která se zabývá možnou politickou motivací.
Zděšení zasáhlo celé politické spektrum
Řada politiků a organizací v Sasku-Anhaltsku vyjádřila nad činem pohoršení. Tento čin je „neodpustitelný a nelze jej nikdy omluvit“, napsal na platformě X okresní hejtman Götz Ulrich z křesťanské demokracie (CDU).
„Každý, kdo se tak zachová, chce také vytrhnout holokaust z naší paměti a kultury. Největší zločin proti lidskosti všech dob musí navždy zůstat připomínkou toho, čeho jsou lidé schopni,“ upozornil.
Unverzeihlich und niemals zu entschuldigen: In #Zeitz sind zehn #Stolpersteine aus Gehwegen herausgerissen worden. Sie erinnerten an jüdische Opfer des Naziregimes. Wer dies tut, will auch den #Holocaust aus unserer #Erinnerungskultur herausreißen. Das größte…
— Götz Ulrich (@gzulrich) October 8, 2024
Není to jen tak ledajaká krádež, zdůraznila Eva von Angernová, šéfka poslanecké frakce strany Levice v zemském sněmu Saska-Anhaltska. „Je to odporný čin, podporující historickou zapomnětlivost. Obzvláště perfidní je, že k němu došlo v den smutného výročí útoku Hamásu na Izrael. To jasně ukazuje, že antisemitismus musí být uznán jako velký problém i v Sasku-Anhaltsku,“ dodala.
Sebastian Striegel, poslanec zemského sněmu za Zelené z Zeitzu, zdůraznil, že před bujícím antisemitismem ve společnosti nejsou v bezpečí ani živí, ani mrtví Židé.
Zneuctění odsoudil i iniciátor
Zděšení neskrývá ani Gunter Demnig z Hesenska, umělec a iniciátor vzpomínkových dlažebních kostek, který první z nich položil 16. prosince 1992, tehdy ještě bez souhlasu města, před radnicí v Kolíně nad Rýnem. „Zaznamenal jsem, že se i kradou, zpravidla se jedná o krádeže jednotlivých kamenů. Takové zneuctění nemá obdoby,“ podotýká.
K dnešnímu dni bylo ve 32 zemích světa položeno přibližně 112 tisíc kamenů. Podle Demniga se jich asi 900 stalo obětí zlodějů.
Antisemitismus je negativní postoj, až nenávist vůči Židům či židovské víře (judaismu). Původ slova sahá do 19. století, poprvé jej nejspíše použil v roce 1860 židovský učenec Moritz Steinschneider ve slovním spojení antisemitské předsudky v souvislosti s myšlenkami francouzského filozofa Ernesta Renana o nadřazenosti árijské rasy nad semitskou.
Později se termín objevoval v německé nacionalistické literatuře a byl namířen výhradně proti lidem židovského původu či vyznání, ačkoliv zdánlivě odkazuje na Semity obecně. Termín Semité (odvozen od biblického Šéma) je označení pro národy hovořící semitským jazykem, tedy například hebrejsky či arabsky. Vzhledem k historickému vývoji pojmu antisemitismus, který se od počátku vztahoval výlučně k Židům, tak mohou být paradoxně za antisemity označeni i Arabové, byť jsou sami Semité.
Počet antisemitských útoků vloni v ČR rapidně vzrostl. Vliv měla válka v Gaze
