Článek
Výzkumníci z Cambridgeské univerzity a londýnské univerzity UCL se zaměřili na směrnice, které vydávalo ministerstvo školství v prvních třech měsících pandemie. Za 90 dní od 18. března 2020 to bylo více než 200 nařízení, přičemž v desítkách dní ministerstvo vydalo za den nejméně pět nových nařízení.
Ředitelé anglických škol si podle studie stěžovali, že direktivy po nich vyžadovaly okamžité akce, přičemž jim ale často dorazily o víkendu nebo v noci. Podle nich vzniklo ”minové pole” zmatečných a vzájemně se překrývajících doporučení, která mnohdy odporovala jiným nařízením ministerstva či dalších složek vlády.
Rodiče volali dříve, než si ředitelé stihli nová pravidla přečíst
„Znovu a znovu se nám dostávalo tohoto sdělení: 'Nevím, co bude zítra, nic se nesdílí předem a je to zdrcující.' Bylo až neuvěřitelné, jak často používali pojem 'lavina' k označení směšného množství informací, které dostávali,” řekl hlavní autor studie Peter Fotheringham.
Místo toho, aby zajišťovali dobré podmínky a vzdělání svých žáků, museli ředitelé podle svých slov sami rozplétat chaotická pravidla vydávaná ministerstvem školství. Obtížné to bylo zejména v prvních měsících po uzavření škol.
Žádná tragédie, přesně naopak. Británie zcela rozvolnila a čísla padají dolů
Podle Fotheringhama byla opatření leckdy oznámena veřejnosti dříve, než se s nimi mohli seznámit zástupci škol: „Rodiče tak volali dříve, než si to ředitelé stihli přečíst.”
Na 70 nařízení bylo novelizováno alespoň třikrát. Ministerstvu přitom dělalo problémy jasně určit, které části se při novelizaci změnily. „Vedení škol si muselo vytisknout různé verze a projít je zvýrazňovačem, obvykle na narychlo svolaných schůzích v sedm hodin ráno,” upozornil Fotheringham.
Školy uspěly navzdory vládě
„To, že školy nakonec uspěly, bylo navzdory vládě, ne díky ní,” řekl deníku předseda profesní organizace ředitelů škol Paul Whiteman, podle nějž byla pro ředitele hlavním zdrojem stresu vláda.
„Samozřejmě se nejistotě a častým změnám nebylo možné v tak bezprecedentní situaci zcela vyhnout. Ale absence načasovaných a jasných rad pro školy od ministerstva způsobila skutečné problémy.“
Johnsonova popularita se hluboce propadla, berou ho jen tři procenta spolustraníků
Ministerstvo uvedlo, že jeho prioritou bylo obnovit co nejrychleji prezenční výuku. „Průběh pandemie vedl k rychlým rozhodnutím, která reagovala na změny v našem porozumění viru,” uvedl mluvčí s tím, že kroky ministerstva byly činěny „v národním zájmu”.
Labouristická stínová ministryně školství Kate Greenová k tomu dodala: „Konzervativci působili během krize v panickém módu, naprostá absence plánování vedla ke zmatku a protikladným nařízením, která škodila výuce dětí.“