Článek
Poté, co byl v USA spuštěn krizový plán výroby munice, podařilo se její výrobu zvýšit za rok dvojnásobně.
Před zahájením ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vyráběla americká armáda ve vládou vlastněných muničkách 14 tisíc dělostřeleckých granátů ráže 155 mm za měsíc.
V prosinci 2022 uvedla tajemnice ministerstva obrany Christine Wormuthová, že USA chtějí dosáhnout toho, aby se letos na jaře vyrábělo 20 tisíc granátů měsíčně a v roce 2025 až 40 tisíc měsíčně, uvedl server Defense One.
KOMENTÁŘ: Licoměrné banky ostrakizují zbrojaře, vydělávat na Rusku jim nevadilo – Alex Švamberk
Už v březnu pak podtajemník Gabe Camarillo uvedl, že na konci roku 2023 se bude vyrábět až 24 tisíc granátů měsíčně, přitom v říjnu se jich podařilo vyrobit už 28 tisíc, tedy dvojnásobek původní produkce, uvedla americká armáda. Některé šly přímo na Ukrajinu.
Výroba velkorážové munice v USA dále poroste
Tajemník Pentagonu pro vyzbrojování Doug Bush nyní avizoval, že v březnu 2024 by se mělo měsíčně vyrábět 36 tisíc kusů těchto granátů, v září 60 tisíc a na konci příštího roku by to mělo být až 100 tisíc kusů měsíčně, což je dvaapůlkrát více, než plánovala Wormuthová.
Bush to vysvětlil tím, že armáda rozšířila továrny, nakoupila roboty a zavedla dvousměnný provoz.
Na zvýšení výroby na plánovaných a už překročených 24 tisíc kusů měsíčně bylo vyčleněno 1,45 miliardy dolarů, na další zvýšení půjde podle listopadové informace další 1,5 miliardy dolarů.
Aby se dosáhlo produkce 100 tisíc granátů měsíčně na konci roku 2025, bude potřeba, aby Kongres schválil poskytnutí 3,1 miliardy dolarů.
V Evropě je růst pomalý
Naopak v zemích EU, kde byla situace příznivější (ročně se tam vyrábělo 230 tisíc granátů ráže 155 mm, tedy 19 500 měsíčně - pozn. aut.), se však výrobu tak rychle zvyšovat nedaří, i když letos v únoru produkce stoupla na 300 tisíc ročně (25 tisíc měsíčně).
Podle evropského komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona by mohla produkce stoupnout na 400 tisíc ročně (33 tisíc granátů měsíčně).
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur uvádí, že by to mohlo být 600 tisíc ročně (50 tisíc měsíčně) a na konci příštího roku 1 milion ročně (83 tisíc měsíčně). I kdyby se tato čísla podařilo naplnit, bude už produkce menší než v USA.
Munici pro děla Caesar vyrobí česká STV Group
Hlavně se však nedaří plnit slíbené dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu.
V březnu sice EU oznámila, že míní dát 2 miliardy eur na poslání milionu granátů ráže 155 mm ročně. Německý ministr obrany Boris Pistorius ale v půlce listopadu podle agentury Reuters přiznal, že tomu tak nebude.
„Já jsem neslíbil milion granátů, a to bylo záměrné. Správná otázka by měla znít, zda byl milion vůbec reálný cíl. Ozývaly se varovné hlasy. Milion se snadno řekne, peníze jsou k dispozici, ale musí tu být také adekvátní produkce. Tyto varovné hlasy se nyní naneštěstí naplnily. Lze bezpečně předpokládat, že hranice milionu granátů nebude dosaženo,“ uvedl.
Situace je současně o to složitější, že je potřena zaplnit vyprázdněné sklady. „Můj odhad je, že musíme vyrábět v následujících deseti letech 3 miliony granátů ročně,“ řekl Pevkur.
Problémy s výrobou munice v EU
Evropský expert na obranu v Evropské radě pro zahraniční vztahy Rafael Loss vysvětlil, proč se v EU nedaří výrobu velkorážové munice zvyšovat tak rychle jako v USA.
„Americká armáda má přímou páku na výrobu munice, jako jsou granáty ráže 155 mm. Tady (v EU) skutečně není žádná vláda, která může nařídit průmyslu vyrábět více, musejí podávat objednávky přes zakázky,“ uvedl Loos.
Zakázky jsou časově náročnější, problémů je tu však více, uvedl server Defense One. Vlády nemohou firmám nařídit, aby rozšířily výrobní linky.
Loos zmínil, že evropské muničky mají také málo možností získat peníze od investorů, protože v EU jsou přísné regulace pro výrobce zbraní i banky, které zbrojní výrobu financují.
Mnohé do ní nejen nechtějí investovat, ale nechtějí ani zbrojovkám umožnit, aby přes ně šly platby. Zvýšit výrobu jen na základě očekávání, že bude o munici větší zájem, je proto pro muničky obtížné.
Tato situace vede k tomu, že je evropská produkce výrazně dražší.
Šéf vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer podle agentury Reuters uvedl, že cena jednoho granátu ráže 155 mm stoupla od začátku ruské invaze z 2000 eur (necelých 49 tisíc korun) na 8000 eur (skoro 195 tisíc korun).
K tomu navíc přispívá, že tyto granáty existují v mnoha verzích, protože si 14 zemí vyhradilo právo je vylepšovat. Spojené státy přitom nyní platí za jeden dělostřelecký granát této ráže 3000 dolarů (necelých 67 tisíc korun).