Analytik: Dny Putinovy ekonomiky jsou sečteny. Rusko bude poraženo, ať válka dopadne jakkoliv

Hodnocení současného režimu protiruských sankcí se podle Åslunda dramaticky liší. Zatímco Západ je přesvědčen o jejich účinnosti, která by ovšem mohla být ještě vyšší, ruský prezident Vladimir Putin a jeho podporovatelé hlásají, že sankce činí Rusko silnějším.

„Stále ale volají po zrušení všech omezení,“ připomněl pro KyivPost švédský ekonom. „Podle mého názoru současné sankce připraví každý rok Rusko od dvě až tři procenta HDP, což ruské hospodářství odsuzuje prakticky ke stagnaci,“ uvedl.

Země sice uvádí, že inflace je 9,1 procenta, podle některých zdrojů může ta skutečná být až 30 procent. Ekonomická data, která Rusko zveřejňuje, jsou nevěrohodná. Země se také potýká s velmi malou nezaměstnaností, jen 2,4 procenta, což značí velký nedostatek pracovních sil.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov podle Åslunda v polovině září uvedl, že jeho zpravodajci získali ruské dokumenty naznačující, že „Kreml bude chtít do konce roku 2025 z ekonomických důvodů začít jednat o míru“. „Rusové by chtěli ukončit válku na přelomu let 2025 a 2026,“ doplnil podle agentury Interfax- Ukrajina Budanov.

„Ať už je to pravda, nebo ne, tento scénář by dával smysl. Finanční, technologické a demografické překážky, kterým ruská ekonomika čelí, jsou mnohem hrozivější, než má svět běžně v povědomí,“ poznamenal Åslund.

Uvedl, že bez ohledu na výsledek na bojišti, „bude největším poraženým (války na Ukrajině) Rusko“. „Válka je nákladná záležitost. Podle dostupných údajů od roku 2014, kdy se Rusko zmocnilo ukrajinských území včetně poloostrova Krym, ruská ekonomika rostla v průměru jen o jedno procent ročně. Ruský HDP se od té doby propadl z 2,3 bilionu dolarů v roce 2013 na 1,9 bilionu dolarů v současném kurzu dolaru (vůči rublu),“ řekl švédský ekonom.

Rusko, které již podle něj není supervelmocí, se stalo tím, co zesnulý americký senátor John McCain nazval kvůli závislosti na vývozu ropy a zemního plynu „čerpací stanicí vydávající se za stát“.

Problémem je také v tom, že ruské úřady podle Åslunda neuvádějí skutečná čísla o ekonomice. „Ruská centrální banka udržuje úrokovou sazbu na 19 procentech, přičemž tvrdí, že roční inflace je pouze 9,1 procenta. Takovým číslům by nikdo neměl věřit,“ upozornil.

„Bolestivé“ pro Rusko jsou také podle analytika západní technologické sankce. Kremlu se sice podařilo zmírnit nejhorší dopady nákupem tolik potřebných západních technologií z Číny, Turecka a středoasijských zemí, „Západ ale tyto kanály postupně uzavírá prostřednictvím sekundárních sankcí,“ připomněl. Dodal, že firmy, které se přesto nebojí riskovat, si svou „odvahu nechají řádně zaplatit“.

Rusko také přišlo o většinu příjmů z exportu zbraní, protože je v drtivé většině vyrábí pro vlastní potřebu. K tomu musí zbraně a střelivo draze nakupovat v zahraničí.

Se započtením všech skrytých nákladů, které se v bilancích zveřejňovaných státem nikdy neobjeví, Rusko podle švédského ekonoma letos utratí za válku na Ukrajině asi 190 miliard dolarů (zhruba 4,3 bilionu korun), což Moskvu donutí nevojenské výdaje „ořezat na kost“. K tomu by inflace podle Kyiv Post reálně mohla přesáhnout 30 procent.

Putinovi podle Åslunda také docházejí vojáci. Podle amerických odhadů bylo ve válce s Ukrajinou zabito 120 tisíc ruských vojáků a dalších 180 tisíc bylo zraněno. Přitom Putin právě nařídil, že ruská armáda musí přidat 180 tisíc vojáků.

Míra nezaměstnanosti ve výši 2,4 procenta ale naznačuje, že Rusko čelí také vážnému nedostatku pracovní síly, tedy i vojáků. Zkušenost z první „částečné“ mobilizace, kdy v roce 2022 ze země uprchlo více než milion zdravých Rusů, ale naznačuje, že „Putin se neodváží volat po další velké mobilizaci“, uzavírá svůj pohled na ruskou perspektivu švédský analytik.