Zasáhněte Nord Stream 2, ruské banky a oligarchy i s rodinami, doporučují experti

„V reakci na rozhodnutí a kroky Moskvy plánujeme oznámit nové sankce proti Rusku. Toto oznámení koordinujeme se spojenci a partnery,“ uvedl v noci na úterý Bílý dům.

Nařízení, které před tím podepsal Biden, nespadá mezi sankce připravované pro případ ruského vpádu na Ukrajinu. Američanům zakazuje nové investice v samozvané Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a přímý i nepřímý dovoz jakéhokoli zboží, služeb nebo technologií z východu Ukrajiny. Příkaz také umožňuje uvalení sankcí na jakoukoli osobu odhodlanou působit v této části Ukrajiny.

Analytik Michael Bociurkiw, který působil v misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Donbasu varoval, že Bidenovy sankce jsou slabé a Rusko už proti nim bude mít připravenou ochranu. „V Moskvě budou Bidenovy sankce interpretovány jako slabé a mohly by vyvolat další agresi. Když Putin cítí slabost, jde dál po slabinách“. Varoval, aby se nevěřilo slovům o mírové misi.

Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině a člen Rady Euroasijského střediska John Herbst uvedl, že je nutné reagovat hned: „To znamená zavést nějaké sankce okamžitě, a to tvrdé sankce. Ideálním cílem sankcí by byl plynovod Nord Stream 2. A pokud to nebude on, uvalit sankce alespoň na jednu velkou ruskou banku a některé z významných osobností z okolí prezidenta Putina.”

Spojené státy podle něj také musejí dát najevo, že pokud Moskva zahájí novou velkou ofenzívu, přijdou ještě tvrdší sankce. „Musí zahrnovat sankce na sekundárním trhu s ruskými dluhopisy. Američtí investoři je už nyní nemohou kupovat přímo. A nevylučovat ani vyřazení Ruska z mezibankovního systému SWIFT,” dodal.

Zatímco vyřazení ze systému SWIFT by postihlo i americké a evropské firmy, nemožnost nakupovat ruské dluhopisy by zasáhla hlavně Moskvu.

Aron Iyer ze Snowcroftova střediska pro strategii a bezpečnost varoval před slovy ruského prezidenta Vladimira Putina, který popisuje Ukrajinu jako historickou součást Ruska. To by podle něj mohlo naznačovat, že uznání separatistických oblastí není posledním krokem. „Musí být provedena zásadní akce, aby Putin rychle změnil své propočty kalkulace. Jednou z mnoha možností by mohla být akce proti významnému ruskému oligarchovi z Putinova okruhu,“ míní Iyer. Ta byla podle něj měla postihnout i rodinu oligarchy, aby oligarchové pocítili, že být oligarchou je bezcenné, pokud nebude Putin jednat v rámci mezinárodních norem.

Ruská tisková agentura TASS mezitím přinesla rozhovor s francouzským historikem a spisovatelem ruského původu Dmitrijem de Koshko, jenž tvrdí, že americké sankce v souvislosti s děním kolem Ukrajiny bolestně zasáhnou Evropu.

„Ve světle nové situace se Spojené státy pokusí využít ruského uznání nezávislosti obou samozvaných republik jako záminky k uzavření plynovodu Nord Stream 2. Chtěli to udělat dlouho ve snaze vnutit Evropě zkapalněný plyn, který je zdrojem vážného znečištění,“ tvrdí de Koshko.

Podle něj hodlají Spojené státy „drancovat” Evropu s pomocí evropských oligarchů a Evropské unie. Západní Evropu už podle něj na tuto budoucnost připravily tím, že pod záminkou liberalizace opustily dlouhodobé smlouvy s Gazpromem.

De Koshko uvedl, že „americké sankce mohou zkomplikovat fungování evropského byznysu“.

Že by sankce Západu proti Rusku mohly znamenat komplikace pro českou ekonomiku, připustil v neděli už premiér Petr Fiala (ODS). Míra zasažení Česka by závisela na typu uplatněných sankcí, podle dlouhodobých odhadů by ale Česká republika patřila k zemím, kterých by se sankce dotkly.

„Je zde připravenost těm zemím, co by byly postiženy nejvíc, to nějakým způsobem kompenzovat,“ uvedl Fiala v Otázkách Václava Moravce.