Článek
„Spojené státy podnikly kroky, aby zvýšily připravenost svých sil doma i v zahraničí, takže jsou připraveny odpovědět na řadu eventualit včetně podpory Sil rychlé reakce NATO, budou-li aktivovány,“ uvedl Kirby podle CNN. Dodal, že v Silách rychlé reakce NATO je na 40 000 vojáků.
Rozhodnutí připravit 8500 vojáků na přesun vydal ministr obrany Llyod Austin na základě nařízení prezidenta Joea Bidena. Podle CNN už americká administrativa dokončuje seznam specifických jednotek, které by poslala do Evropy. Už v sobotu Biden v Camp Davidu jednal s nejvyššími veliteli o možnosti posílení amerických sil v Pobaltí a ve východní Evropě.
Kirby ovšem neupřesnil, kam by mohli američtí vojáci zamířit: „V případě, že by NATO aktivovalo síly rychlé reakce nebo se zhoršila bezpečnostní situace, Spojené státy by se ocitly v pozici, kdy by v Evropě rychle nasadily další bojové brigády i logistické, zdravotnické, letecké, zpravodajské, pozorovací a průzkumné kapacity.“ Američtí vojáci by však nebyli vysláni na Ukrajinu, zdůraznil Kirby.
Evropa se pře o postup kvůli krizi na Ukrajině
Je to zatím poslední odpověď USA na soustředění sta tisíc ruských vojáků u ukrajinské hranice. Rusko ovšem opakovaně popírá, že by se chystalo zaútočit na Ukrajinu.
Biden jednal s evropskými vůdci
Biden večer na dálku jednal s hlavami velkých evropských zemí, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim, polským prezidentem Andrzejem Dudou, britským premiérem Borisem Johnsonem a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ohledně situace na rusko-ukrajinské hranici.
Stoltenberg na Twitteru napsal, že se shodli, že by Rusko neslo vážné důsledky v případě jakékoli další agrese proti Ukrajině.
USA a Británie stahují kvůli hrozící invazi část pracovníků z velvyslanectví na Ukrajině
Biden uvedl po jednání: „Měl jsem velmi, velmi, velmi dobrou schůzku - naprostá jednota všech evropských lídrů.“
Great meeting with @POTUS on European security with #NATO leaders @EmmanuelMacron, @OlafScholz, Mario Draghi, @AndrzejDuda, @BorisJohnson & our #EU partners @eucopresident & @vonderleyen. We agree that any further aggression by #Russia against #Ukraine will have severe costs. pic.twitter.com/r7wx0Xln4X
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) January 24, 2022
Blesková válka?
Mluvčí kanceláře britského premiéra Borise Johnsona uvedl, že se lídři „shodli na důležitosti mezinárodní jednoty, když čelí rostoucímu ruskému nepřátelství.“ Johnson v pondělí varoval před případným ruským plánem bleskové války: „Tajné služby si jsou jisté, že na hranicích s Ukrajinou je 60 ruských bojových uskupení a že jednou z možností, kterou by mohl každý vidět, je plán bleskové války, kdy by mohl být ovládnut Kyjev.“
Strach z paniky na Ukrajině
Británie a USA už z Ukrajiny stahují část svých zaměstnanců ambasád a zejména jejich rodinné příslušníky. Tajemník ukrajinské Národní bezpečnostní a obranné rady Oleksij Danilov to ve vyjádření pro stanici BBC zkritizoval: „Potřebujeme podporu tady. Pokud lidé propadnou panice, dostane to Ukrajinu do velmi nebezpečné pozice a ulehčí to Rusku možnost manipulovat s námi.“