Článek
Takový plán předložil ve středu v Bruselu šéf Pentagonu Ashton Carter, aniž to prý se spojenci předjednal, zaznívá v kuloárech. Reaguje nicméně na obavy východních členů z ruské anexe Krymu, akcí na Ukrajině a z posilování ozbrojených sil Ruska.
„Vyšle to jasný signál. NATO odpoví na jakoukoli agresi jako jeden muž,“ prohlásil generální tajemník Jens Stoltenberg. „Nebude to jako za studené války, ale v dnešních podmínkách to vytvoří silné odstrašení,“ dodal Carter.
Součástí opatření je i zřízení předsunutých skladů zbraní pro další americkou obrněnou brigádu se silnou dělostřeleckou složkou a divizní velitelství. Jejich vojáci (až pět tisíc) by se přisunuli z USA v případě krize či konfliktu. Kde mají sklady být, není přesně známo.
„Budou převážně v západních evropských zemích,“ naznačil velvyslanec USA v Alianci Douglas Lute. Podle některých informací i v Polsku. Stálá přítomnost aliančních jednotek se však podle informovaných zdrojů předpokládá ve třech malých pobaltských republikách. Ty jsou z vojenského hlediska zranitelnější než Polsko. Skupina zemí V4 vážně zvažuje vytvoření rotační roty v Pobaltí, řekl Právu ministr obrany Martin Stropnický.
Podle Pentagonu už rotace nestačí
Pro výcvikové účely už loni umístil Pentagon asi 250 tanků, houfnic a transportérů v šesti východních zemích (Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku), v nichž vznikla velitelství pro přípravu manévrů a příjem posil. S dalšími se počítá v SR a v Maďarsku.
Schůzka ministrů navazuje na rozhodnutí USA zvýšit příští rok čtyřikrát výdaje na své síly v Evropě na 3,4 miliardy dolarů: podle jejich analýzy jen rotace sil na východě k věrohodné obraně už nestačí.
V roce 2013 USA odvezly z Evropy poslední bitevní tank a z původních čtyř brigád zůstaly jen dvě lehké – výsadková v italské Vicenze a pěší v německém Vilsecku. Celkově je v Evropě 28 tisíc amerických vojáků včetně leteckých a námořních sil.