Američané mluví o nejpřísnějších sankcích vůči Rusku, aby se neopakoval Mnichov

„Nemůžeme znovu dopustit Mnichov,“ řekl CNN vedoucí senátního výboru pro zahraniční vztahy Bob Menendez. Narážel na mnichovskou dohodu ze září 1938, které donutila prvorepublikové Československo postoupit Sudety třetí říši, aby nezačala válku.

„Putin se nezastaví, pokud bude přesvědčen, že Západ nezareaguje. Viděli jsme to v roce 2008 v Gruzii a viděli jsme to v roce 2014 při uchvácení Krymu,“ dodal Menendez. Podle něj jsou nadstranická jednání yard od cíle.

Sankce mají být v případě ruského útoku na Ukrajinu uvaleny na lidi z okruhu Vladimira Putina a lidi, kteří hrají roli v rozhodování vlády nebo se podílejí na destabilizujícím chování Ruska. Sankce mají postihovat nejen samotné oligarchy, ale i jejich rodinné příslušníky, aby je přes ně nemohli obcházet. Všechny mají odříznout od přístupu k mezinárodnímu finančnímu systému a zabránit jim, aby deponovali prostředky v zahraničních bankách nebo studovali na západních univerzitách.

O sankcích se jednalo před pondělním zasedáním Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině, která se schází na žádost USA. „Jdeme na zasedání připraveni naslouchat ruským obavám o bezpečnost, ale nenecháme se zmást jejich propagandou,“ uvedla americká velvyslankyně v OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

V neděli Kyjev opět vyzval Moskvu, aby stáhla své vojáky od ukrajinské hranice a pokračovala v dialogu se Západem, pokud to myslí vážně s deeskalací.

Kvůli napětí na Ukrajině Kanada oznámila, že stahuje ze svého velvyslanectví v Kyjevě všechny zaměstnance, kteří nejsou pro jeho fungování klíčoví. Ministryně obrany Anita Anandová také sdělila, že Kanada přesunula své vojáky na Ukrajině na bezpečnější západ za Dněpr, i když měli působit po celé zemi.

Kanada má na Ukrajině v rámci operace UNIFER 200 svých vojáků, kteří pomáhají ukrajinským vojákům „na zemi, ve vzduchu, i na moři“ s výcvikem. V Kanadě je jedna z největších ukrajinských diaspor, žije tam na 1,35 milionu lidí ukrajinského původu.

Obavy z eskalace stouply, když agentura Reuters uvedla, že ruská armáda přesunula k hranici další zdravotnické zásoby včetně krve. Ta by mohla být potřeba v případě zranění vojáků. Pentagon už dříve informoval, že ruské ozbrojené síly dovybavily jednotky na hranicích zdravotnickým materiálem a léky.

Informace, že šlo i o krev, zvýšila vážnost zpráv. „Negarantuje to, že bude další útok, ale další útok byste nepodnikli, dokud je nemáte,“ řekl generál ve výslužbě Ben Hodges, který velel americkým silám v Evropě a nyní působí ve Středisku pro evropskou politickou analýzu.

Tajemnice ukrajinského ministerstva obrany Hanna Maljarová ale informaci o dodávkách krve na Faceboku popřela. „Tato informace je nepravdivá. Takovéto ´zprávy´ jsou prvkem informační a psychologické války. Cílem těchto informací je šířit paniku a strach v naší společnosti.”

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval „pocity v zahraničí“, že válka už začala. „Nepotřebujeme paniku, dodal s tím, že se ruští vojáci na hranicích soustřeďují od loňského předjaří. Nepovažuji situaci za napjatější, než byla, ale neříkám, že není možná další eskalace,“ uvedl.

„Nemáme tanky v ulicích. Média vytvářejí dojem pro ty, co tu nejsou, že máme válku, že je armáda v ulicích,“ dodal Zelenskyj.