Článek
Albánie byla dosud možným kandidátem na členství v EU, o které požádala v roce 2009. Komise připomněla, že země přijala řadu reforem, a doporučila udělení kandidátského statusu s tím, že Tirana musí dál bojovat s organizovaným zločinem a korupcí. Před zahájením přístupových rozhovorů by navíc měla zintenzivnit reformy v klíčových oblastech, především v otázce vlády práva. Termíny však žádné nedostala.
„Nedáváme si žádné předem stanovené termíny. Je to opravdu na kandidátech samotných, s jakou vervou, politickou vůlí, administrativní schopností přistoupí k plnění toho stále náročnějšího rozšiřovacího procesu," řekl eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
Makedonie je kandidátskou zemí a dostatečně plní potřebná politická kritéria, uvedla komise. Dialog s EU vedl k intenzivnějším reformám, na jejichž uvedení do praxe by však prý země měla ještě zapracovat a posílit svobodu slova a nezávislost justice. Komise členským zemím EU navrhuje zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií už pět let, rozhodnutí zatím nepadlo. Problémem je samotný název státu, který odmítá Řecko kvůli obavám z velkomakedonských iredentistů. Do OSN proto byla Makedonie přijata v roce 1993 jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).
Naopak dialog EU s Bosnou a Hercegovinou, jehož samotné zahájení bylo pozitivem, zatím příliš ovoce nepřinesl. Chybějí proevropské reformy včetně potřebných změn ústavy k zajištění rovnoprávnosti menšin. Země také zatím málo pokročila k funkční tržní ekonomice a ve sbližování svého práva s právem evropským.
Jádrem procesu je existence právního státu
Strategie rozšíření, kterou připravil tým eurokomisaře Štefana Füleho, zdůrazňuje, že v jádru procesu vždy stojí otázka existence právního státu a vlády práva.
„Dotčené země musejí otázky právní reformy a boje s organizovaným zločinem a korupcí vyřešit v časném stadiu přístupových rozhovorů,” připomněla tisková zpráva komise. Globální ekonomická krize prý zase podtrhla nutnost posílení ekonomik a konkurenceschopnosti.
Země západního Balkánu i Turecko by podle komise měly dalšími reformami zajistit praktické respektování principů svobody vyjadřování a práv menšin, včetně menšiny romské. Potřeba jsou také „robustnější” opatření na ochranu proti diskriminaci, především kvůli sexuální orientaci.
V případě Turecka, které o členství požádalo už v roce 1987, komise ocenila pokračující reformní úsilí, připomněla ale také polarizaci tamní politické situace, „válcování” politické opozice většinou v parlamentu a tvrdý postup státního aparátu vůči nesouhlasným hlasům.
Zpráva také připomíná, že Island se rozhodl nepokračovat v přístupových jednáních a dal najevo, že o věci musí tamní občané rozhodnout v referendu.